1.2.1Výslovnost samohlásek
a)Krátce se vyslovují samohlásky, po kterých následují dvě nebo více souhlásek.wollen, nennen, Irreb)Dlouze se vyslovují samohlásky, po kterých následuje buď jedna, nebo žádná souhláska, a samohlásky, za kterými následuje h.Lage, er, nehmenc)Dlouze se vyslovuje většinou také samohláska i v kombinaci ie. Z etymologických důvodů se ovšem někdy vyslovuje jako dvojhláska, často v nepřízvučných koncovkách.mieten miːtn, Melodie meloˈdiːFamilie faˈmiːliə, Karriere kaˈrieːrəd)Krátké samohlásky a dlouhé otevřené e (εː) se vyslovují stejně jako v češtině.Jacke, messen, Mädchene)Dlouhé samohlásky (kromě otevřeného e, tj. ä) se vyslovují zavřeně, tj. napjatěji, intenzivněji než v češtině, jazyk se více přibližuje hornímu patru. Jde především o samohlásky e, o. Výslovnost zavřeného německého e se skoro přibližuje výslovnosti českého iː, zavřené o českému uː.eben, nehmen, Kohl, bohrenf)E se redukuje v nepřízvučných předponách be-, ge- a nepřízvučné koncovce e.behaupten, gewinnen, Sonne
