9.1Souslednost časová v oznamovacím způsobu
Je-li sloveso řídící věty v přítomném nebo budoucím čase, v přítomném podmiňovacím nebo rozkazovacím způsobu, užívá francouzština ve vedlejší větě obdobných časů a způsobů jako čeština:Pierre dit/dira/dirait qu'il apprend à conduire.Pierre říká/řekne/by řekl, že se učí řídit.Je-li však sloveso řídící věty v minulém čase:*vyjadřuje imperfektum současnost s dějem věty řídícíPierre m'a dit qu'il apprenait à conduire.Pierre mi řekl, že se učí řídit.*vyjadřuje předminulý čas předčasnost vzhledem k ději věty řídícíPierre m'a dit qu'il avait appris à conduire.Pierre mi řekl, že se naučil řídit.*vyjadřuje podmiňovací způsob přítomný následnost vzhledem k ději věty řídícíPierre m'a dit qu'il apprendrait à conduire.Pierre mi řekl, že se bude učit řídit.Pravidla souslednosti časové platí i pro vyjádření blízké budoucnosti aller + infinitiv, bezprostřední minulosti venir de + infinitiv či pro předbudoucí čas:Je lui ai demandé si elle allait partir avec nous.Zeptal(a) jsem se jí, jestli odjede s námi.