1.2.1Výslovnost samohlásek a dvojhlásek
Samohláska se zpravidla vyslovuje dlouze, následuje-li po ní jen jedna souhláska, nebo žádná souhláska (samohláska stojí na konci slova). Pokud následují dvě nebo více souhlásek, vyslovuje se samohláska krátce.
lege | leːgə | legge | legːə |
så | soː | sett | set |
sove | soːvə | sovne | sovːnə |
zápis | výslovnost | komentář a příklady |
a | ɑˌ ɑː | Norské a se vyslovuje daleko více vzadu než české a, zní temněji. ha hɑː, havne hɑvːnə |
e | eˌ eː | Krátké e se kvalitou velmi blíží českému, je jen mírně uzavřenější. Dlouhé e je naopak mnohem uzavřenější, jakoby na půl cestě k i. Jako koncovka se může redukovat na ə. ledd ledː, leve leːvə |
i | ɪˌ iː | Krátké i se velmi blíží českému, dlouhé i je oproti češtině o něco uzavřenější. hilse hɪlːsə, si siː |
o | uˌ uːˌ oˌ oː | Typickou výslovností písmene o je v norštině uˌ uː. Pokud je samohláska krátká, často se objevuje výslovnost o. Výslovnost oː není častá, ale také na ni narazíme. Způsob tvoření všech variant je velmi podobný češtině. hos hus, pose puːse, koste kosːtə, sove soːvə |
u | ʉˌ ʉː | Uzavřená hláska vyslovovaná na předozadní ose zhruba uprostřed (ani přední, ani zadní). Rty jsou zaokrouhlené stejně jako na české u. Výsledek připomíná německé přehlasované u. putte pʉtːə, hus hʉːs |
y | ʏˌ yː | Hláska zvukově velmi podobná předchozí, rozdíl je pro Čechy těžko postřehnutelný. Vyslovuje se velmi vpředu a uzavřeně, stejně jako i, rozdíl je jen v zaokrouhlení rtů. Dlouhé y je o něco uzavřenější než krátké y. synd sʏnː, syk syːk |
æ | æˌ æː | Vyslovuje se podobně jako anglické „široké e“ - otevřeme hodně ústa, jako bychom se chystali vyslovit a, ale místo toho řekneme e. Výsledek je na půl cesty mezi těmito dvěma hláskami. verst væʂt, være væːrə |
ø | øˌ øː | Vyslovuje se na stejném místě jako české krátké e, ale rty jsou silně zaokrouhleny. Výsledek je podobný německému přehlasovanému o. høst høsːt, øre øːre |
å | oˌ oː | Výslovnost je téměř stejná jako u českého o. åtte otːe, år oːr |
ei | æɪ | „Široké e“ přecházející v i. hei hæɪ |
øy | øʏ | Náročná dvojhláska začínající hláskou ø, pak se výslovnost uzavírá a posouvá více dopředu k ʏ. Rty jsou po celou dobu silně zaokrouhlené. høyre høʏre |
au | æʉ | Výchozím bodem je „široké e“, pak se výslovnost uzavírá a posouvá se mírně dozadu k ʉ, rty se na druhou část silně zaokrouhlují. august æʉgʉst |
ai | ɑɪ | ɑ přecházející v ɪ. ɑ nebývá v tomto případě tolik zadní, jako když stojí samo. hai hɑɪ |
oi | oy | Výchozím bodem je o, pak se výslovnost uzavírá a posouvá se více dopředu k y, rty se na druhou část zaokrouhlují. joik joyk |
ui | ʉɪ | Výchozím bodem je hláska ʉ, pak se výslovnost posouvá více dopředu k ɪ. Rty jsou zaokrouhlené v první části, na druhou část zaokrouhlení povolíme. hui hʉɪ |