4.3Zájmena přivlastňovací
osoby | muž. + žen. rod | stř. rod | mn. č. | zvratné |
můj | min (mi) | mitt | mine | min (mi), mitt, mine |
tvůj | din (di) | ditt | dine | din (di), ditt, dine |
jeho | hans | hans | hans | |
její | hennes | hennes | hennes | sin (si), sitt, sine |
toho | dens/dets | dens/dets | dens/dets | |
náš | vår | vårt | våre | vår, vårt, våre |
váš | deres | deres | deres | deres |
jejich | | | | sin (si), sitt, sine |
Přivlastňovací konstrukci lze vytvořit dvěma způsoby.Podstatné jméno + přivlastňovací zájmenobarnet mittmoje dítěbilen dintvoje autoforeldrene deresvaši/jejich rodičePřivlastňovací zájmeno + podstatné jménomitt barn, din bil, deres foreldreZájmena zakončená na -s jsou nesklonná, ostatní se mění podle rodu a čísla přivlastňovaného podstatného jména.eksamenen hans, eksamenene hans, huset hansAle: eksamenen min, eksamenene mine, huset mittJe-li osoba, které přivlastňujeme, shodná s podmětem věty, je třeba použít zvratných tvarů přivlastňovacích zájmen.Han ser på huset hans/hans hus.Dívá se na jeho dům. dům někoho jinéhoHan ser på huset sitt/sitt hus.Dívá se na svůj dům. svůj vlastní dům