Communication

Počasí Pokud mluvíme o počasí (temps), použijeme nejčastěji zájmeno il a sloveso faire nebo il y a (ve smyslu “ono je...”). Počasí není zrovna dějová záležitost, takže když hovoříme o minulosti, je na místě použít imparfait. Il faisait (du) soleil.Svítilo slunce. Il fait froid dehors ?Je venku zima? Il faisait très chaud en Provence.V Provence bylo velmi teplo. Il fait souvent du vent dans cette région.V této oblasti je často větrno. Il y a du vent.Fouká vítr., Je větrno. Il y a du brouillard.Je mlha. Některé meteorologické jevy vyjadřujeme přímo slovesem (pleuvoir, neiger, geler), opět se zájmenem il. Il pleuvait beaucoup.Hodně pršelo. Ale: Il a plu toute la journée.Pršelo celý den. časově určený děj, proto passé composé Il ne neige plus ?Už nesněží? Il gèle le matin.(Každé) ráno mrzne. Teplota (température) se měří na stupně (degré), uvádíme ji pomocí slovesa faire. Je-li pod nulou, tak přidáme moins, příp. au-dessous de zéro. Il fait trente-trois degrés.Je třicet tři stupňů. Les températures autour de vingt-deux degrés sont agréables.Teploty kolem dvaadvaceti stupňů jsou příjemné. Il fait moins quinze !Je patnáct pod nulou!
Hory Podstatné jméno montagne (hora nebo hory) se pojí s předložkou à. Vous aimez la neige ? Allez à la montagne.Máte rádi sníh? Jeďte na hory. Konkrétní pohoří se však uvádějí s předložkou dans. Nous sommes allés dans les Alpes.Jeli jsme do Alp. Je faisais de la randonnée dans les Pyrénées.Chodil/Chodila jsem po Pyrenejích.
Tous les jours Už jsme si řekli, že tous les / toutes les znamená všichni/všechny. V časových údajích je to také alternativa k přídavnému jménu (v češtině zájmenu) chaquekaždý. Tous les mois, j'achète un nouveau livre.Každý měsíc si kupuji knihu. Tous les jours, elle est fatiguée.Každý den je unavená. Tous les ans, on passe les vacances au bord du lac Léman.Každý rok trávíme prázdniny na březích Ženevského jezera. Tous les samedis, nous faisions du vélo.Každou sobotu jsme jezdili na kolech. Nebo také: Le samedi, nous faisions du vélo.Každou sobotu jsme jezdili na kolech.
Jak na to v písemné komunikaci? úvod V komunikaci mezi přáteli a známými používáme cher/chère nebo pozdravíme salut. Jinak stačí napsat Monsieur/Madame, případně Mademoiselle (slečno). Před oslovení můžeme přidat i bonjour. Za oslovením píšeme velké písmeno. Cher Julien, chère Brigitte, Je vous...Milý Juliene, milá Brigitte, já vás... Monsieur, Je voudrais vous demander...Vážený pane, chtěl bych Vás požádat... francouzština nemá oslovení “vážený” Ve formálním styku můžeme přidat i titul. Madame la directrice; Monsieur le professeur závěr V běžném pracovním písemném styku se používá cordialement (s pozdravem). Formálnější je i amitiés (s přátelským pozdravem), které adresujeme osobám, jež dobře známe. Hodně se používá bien à vous. Mezi přáteli se použije spíše à plus (tard) nebo à bientôt, tedy něco jako “zatím ahoj”. V intimnější korespondenci, např. mezi dvěma blízkými kamarádkami ap., to bude pusa (bisous, gros bisous, bises). Formulací pro rozloučení ve formálním styku je mnoho, v e-mailu je ale běžně nahrazují výše zmíněné cordialement nebo amitiés. Jako příklad proslulých dlouhých závěrů francouzských dopisů uveďme např.: Veuillez agréer, Madame, Monsieur, mes salutations distinguées. doslova “vážená paní, vážený pane, račte přijmout mé uctivé pozdravy”
Slovesné vazby décider de faire qqch rozhodnout se dělat co On a décidé de rentrer.Rozhodli jsme se vrátit.