Communication

Dny v týdnu
AGENDA (DIÁŘ)
lundi lœ̃di aller chez le vétérinaire
mardi maʀdi cours de français
mercredi mεʀkʀdi match de football
jeudi ʒødi coiffeur
vendredi vɑ̃dʀdi café avec Mathieu
samedi samdi chez les parents
dimanche dimɑ̃ʃ RIEN !
Dny v týdnu jsou mužského rodu. Při udávání dne to ovšem nijak nezjistíme, protože když říkáme, že se něco odehraje v ten který den, nepoužijeme ani člen, ale ani žádnou předložku. Jeudi, je vais chez le médecin.Ve čtvrtek jdu k lékaři. Vous partez quand ? Samedi ?Kdy odjíždíte? V sobotu? Když chceme upřesnit část dne, přidáme příslušný výraz za název dne. Opět bez jakékoli předložky. Dimanche matin, nous allons à la campagne.V neděli ráno jedeme na venkov. Tu pars mardi après-midi ?Odjíždíš v úterý odpoledne? Vendredi soir, il organise une soirée.V pátek večer organizuje večírek. Časová předložka à se v případě dnů používá při rozloučení. À dimanche !Na shledanou v neděli!, Čau v neděli!
Hodiny Čas do půl po celé se uvádí pomocí počtu minut, neužívá se spojky et. U podstatných jmen “čtvrthodina” a “půlhodina” se používá spojka et.
10H00 dix heures
10H05 dix heures cinq
10H15 dix heures et quart / dix heures quinze
10H20 dix heures vingt
10H30 dix heures et demie / dix heures trente
Čas od půl do celé se uvádí pomocí příslovce moins a počtem minut chybějících do celé nebo čtvrthodinou s určitým členem.
10H40 onze heures moins vingt
10H45 onze heures moins le quart
10H55 onze heures moins cinq
Přesný čas uvádíme pomocí osobního zájmena il. Je to zájmeno v jednotném čísle, takže i sloveso je v jednotném čísle, i když hodin je třeba více. Quelle heure est-il ?Kolik je hodin? Il est une heure et demie.Je půl druhé. Il est cinq heures.Je pět hodin. S minutami je to jako v češtině, v běžném jazyce se obvykle říká pouze číslo. Il est sept heures dix (minutes).Je sedm hodin deset (minut). Když mluvíme o čase, kdy se co bude dít, použijeme předložku à. À quelle heure est-ce que vous partez ?V kolik hodin odjíždíte? Le match commence à seize heures.Zápas začíná v šestnáct hodin.

Francouzi se stejně jako Češi vyhýbají udávání času pomocí číslovek vyšších než dvanáct. À six heures tedy může být ráno i odpoledne. A jako v češtině je to i s minutami, v běžném jazyce se obvykle říká pouze číslo: Il est sept heures dix (minutes) – Je sedm hodin deset (minut).

Udávání adresy Na otázku Kde bydlíš/bydlí? odpovíme pomocí au. Où est-ce qu'il habite ? – Au 3, place Victor Hugo.Kde bydlí? – Na place Victor Hugo 3. Les parents de Xavier habitent au 20, rue Ampère.Xavierovi rodiče bydlí v rue Ampère 20.
Návštěva Při pozvání na návštěvu použijeme sloveso venir. Tu viens chez moi ?Nezajdeš ke mně? Vous venez chez nous vendredi soir ?Přijdete k nám v pátek večer? Časování slovesa VENIR v lekci 18. Sloveso aller se používá, když jdeme návštěvu. Anebo ke kadeřníkovi, k lékaři ap. Jeudi après-midi, je vais chez Jérôme.Ve čtvrtek odpoledne jdu k Jérômovi. Tu vas chez le médecin ?Jdeš k lékaři?
cela – ça Zájmeno ça (to, tamto) je vlastně hovorová varianta zájmena cela. Tento delší tvar však v běžném hovoru prakticky nikdy neuslyšíte. C'est ça.Je to tak. Et avec ça ?A dále?, A k tomu? Ça va.Jde to., Máme se.
quel/quelle Tázací zájmeno (ve francouzštině adjectif, tedy přídavné jméno) quel/quelle mění svůj tvar podle rodu podstatného jména, které určuje. Quel est votre nom ?Jaké je vaše jméno? C'est quelle rue ?Na které je to ulici?, Která je to ulice?