Prononcez bien
Rytmické celky
Jak už víme, francouzská věta se člení na jednotlivé rytmické celky, tedy skupiny vzájemně souvisejících slov, která vyslovíme jedním dechem. Platí to např. pro sloveso a zájmena ve funkci podmětu, která mu předchází.
ça va sava; nous aimons nuzemɔ̃; ils vont ilvɔ̃; elles parlent εlpaʀl
Osobní zájmeno je končí na němé ə. To v běžné mluvě často mizí a vyslovené j (ʒ) se někdy blíží souhlásce ʃ.
je préfère ʒəpʀefεʀ; j'préfère ʃpʀefεʀ
je suis ʒəsɥi; j'suis ʃɥi
Vše najednou vyslovíme i v případě, že je sloveso v záporu.
je ne préfère pas ʒənpʀefεʀpa
tu ne prends pas tynpʀɑ̃pa
nous ne sortons pas nunsɔʀtɔ̃pa
Vyslovení záporky ne je příznakem pečlivé výslovnosti. V běžném hovoru se obvykle vynechává. Pak tedy zazní:
je préfère pas ʃpʀefεʀpa
tu prends pas typʀɑ̃pa
nous sortons pas nusɔʀtɔ̃pa
Rytmický celek tvoří rovněž zvratná slovesa, a to i v záporu.
je me lève ʒəməlεv
tu te reposes tytəʀ(ə)poz
elle se douche εlsəduʃ
je ne me lève pas ʒənməlεvpa
vous ne vous peignez pas vunvupεɲepa
Évidemment
Tento výraz je příslovce, což poznáme podle koncovky -ment. Vzhledem k tomu, že základní tvar je évident (evidentní), které končí na ɑ̃ (evidɑ̃), i v případě příslovce zazní a.
évidemment evidamɑ̃
