Grammaire

Výrazy množství Za podstatná jména nebo příslovce vyjadřující určité množství klademe předložku de (jako je v češtině 2. pád “čeho”). Pozor! Tato předložka je bez členu, množství je určeno podstatným jménem, dělivý člen by nebyl na místě.
un litre de jus litr džusu
un demi-kilo de tomates půl kila rajčat
un kilo d'oranges kilo pomerančů
Kilogram se běžně vyjádří zkráceným slovem kilo. Výraz kilogramme je považován za velmi technický.
beaucoup de viande hodně masa
un peu de pain trochu chleba
une bouteille de vin láhev vína
une canette de bière plechovka piva
un morceau de fromage kousek sýra
un paquet de riz balíček rýže
un sachet de pâtes sáček těstovin
une tasse de thé šálek čaje
un verre d'eau sklenice vody
Jak si můžete všimnout, po výrazu množství je podstatné jméno buď v množném čísle, tedy pokud je počitatelné (banány, brambory ap.), nebo v jednotném čísle, pokud je nepočitatelné (mléko, šunka ap.). Je to tedy stejné jako v češtině. Pokud je jednotek označovaných výrazem množství více, použijeme tento výraz v množném čísle. To ovšem nemá vliv na podstatné jméno za předložkou de. Stejně jako v češtině. Il prend deux morceaux de fromage.Vezme si dva kousky sýra. J'achète quelques canettes de jus.Koupím několik plechovek džusu.
Rozkazovací způsob Jednodušeji už to ve francouzštině snad ani nejde. K tvoření rozkazu postačí znát základní tvary oznamovacího způsobu. Osobní zájmena odpadají.
prendre sortir
2. os. č. j. prends ! sors !
1. os. č. mn. prenons ! sortons !
2. os. č. mn. prenez ! sortez !
Sortez, s'il vous plaît !Jděte prosím ven! Prenons un peu de camembert.Vezměme si trochu camembertu. K jediné změně dochází u sloves končících na -er, kde v jednotném čísle odpadá -s.
acheter manger
2. os. č. j. achète ! mange !
1. os. č. mn. achetons ! mangeons !
2. os. č. mn. achetez ! mangez !
Parlons français !Mluvme francouzsky! Chante !(Za)zpívej! Totéž pravidlo platí i pro sloveso aller.
aller
2. os. č. j. va !
1. os. č. mn. allons !
2. os. č. mn. allez !
Va chez le médecin !Jdi k lékaři! Allons au cinéma !Pojďme do kina! zápor Neliší se od oznamovacího způsobu. Před sloveso klademe záporku ne, za ním následuje pas. Jedinou změnou je i v tomto případě absence osobního zájmena. Ne partez pas encore !Ještě neodcházejte! N'allez pas chez Thierry !Nechoďte k Thierrymu!
Zájmeno ON Ici, on parle français. Mezi osobní zájmena patří i velmi používané francouzské on. Sloveso za ním je sice ve tvaru 3. osoby j. č., s třetí osobou však nemá nic společného. Jedná se o tzv. neurčité zájmeno, které se neváže ke konkrétní osobě. Má dvě základní použití: Zastupuje určitou skupinu lidí nebo lidi jako celek (ono se...). En Belgique, on parle français, néerlandais et allemand.V Belgii se mluví francouzsky, nizozemsky a německy. Nahrazuje (a to velice často) zájmeno my. On achète quelques pommes ?Koupíme několik jablek ? Qu'est-ce qu'on fait ce soir ?Co budeme dělat dnes večer? Ici, on n'aime pas les bavards.Tady nemáme rádi hovorné lidi. On va au cinéma, ça te dit ?Nepůjdeme do kina? Co ty na to? On mange du poulet ou des grillades ?Dáme si / Budeme jíst kuře, nebo grilované maso? Stejně jako každého jiného osobního zájmena se i zájmena on týká vázání s následujícím slovesem. Nosové ɔ̃ zůstává zachováno, zazní však i souhláska n. on habite ɔ̃nabit; on aime ɔ̃nem; on étudie ɔ̃netydi
Časování slovesa FAIRE Qu'est-ce qu'on fait ce soir ? Jde o jedno z nejnepravidelnějších sloves, povšimněte si zejména nezvyklé koncovky 2. osoby mn. č.
Jednotné číslo Množné číslo
1. os. je fais ʒəfε nous faisons nufəzɔ̃
2. os. tu fais tyfε vous faites vufεt
3. os. il fait ilfε / elle fait εlfε ils font ilfɔ̃ / elles font εlfɔ̃
Rozkazovací způsob se tvoří klasicky, přejímají se tvary oznamovacího způsobu. Fais !; Faisons !; Faites !
Časování slovesa POUVOIR Est-ce que je peux parler avec la directrice ? Toto sloveso není o mnoho pravidelnější, povšimněte si ovšem, že zde platí známé “pravidlo boty”. V rámci tzv. boty (tedy ve všech osobách j. čísla a v 3. os. mn. č.) vyslovujeme ø, v 1. a 2. osobě množ. čísla u.
Jednotné číslo Množné číslo
1. os. je peux ʒəpø nous pouvons nupuvɔ̃
2. os. tu peux typø vous pouvez vupuve
3. os.il peut ilpø ils peuvent ilpœv
elle peut εlpø elles peuvent εlpœv
Sloveso pouvoir se často používá v žádostech a zdvořilých vybídnutích (“můžete prosím ...?” Proto u něj častěji než u jiných sloves tvoříme otázku inverzí nebo pomocí est-ce que. Pouvez-vous répéter ?Můžete to zopakovat? Est-ce que tu peux aller au supermarché ?Můžeš zajít do supermarketu?
Časování slovesa BOIRE Je ne bois pas de bière.
Jednotné číslo Množné číslo
1. os. je bois ʒəbwa nous buvons nubyvɔ̃
2. os. tu bois tybwa vous buvez vubyve
3. os.il boit ilbwa ils boivent ilbwav
elle boit εlbwa elles boivent εlbwav
Rozkazovací zbůsob: Bois !; Buvons !; Buvez !
Základní číslovky 10-100 soixante-dix moins quarante font trente
10 dix dis 60 soixante swasɑ̃t
20 vingt vε̃ 70 soixante-dix swasɑ̃tdis
30 trente tʀɑ̃t 80 quatre-vingts katʀvε̃
40 quarante kaʀɑ̃t 90 quatre-vingt-dix katʀvε̃dis
50 cinquante sε̃kɑ̃t 100 cent sɑ̃
Číslovky jsou ve francouzštině trošku problém, jak vidíte, standardní francouzština nemá jednoslovné číslovky 70, 80 a 90, používá místo nich starobylý systém počítání, na který si však po čase zvyknete. Povšimněte si pravopisu číslovky vingt. Podobně jako další základní číslovky nepřibírá koncovku množného čísla. A to s jednou jedinou výjimkou, jíž je číslovka 80 (myšleno čtyři dvacítky). Číslovky 21 a vyšší viz Základní číslovky 21-99 v lekci 13. výslovnost Pro číslovku 90 platí totéž, co jsme si řekli u desítky. Koncové -x samostatně čteme jako s. Před slovem začínajícím na souhlásku se ovšem nevysloví. quatre-vingt-dix kilos katʀvε̃dikilo Před slovem na samohlásku se mění na z v souladu s pravidly vázání. quatre-vingt-dix euros katʀvε̃dizøʀo Vázání se při pečlivé výslovnosti vztahuje i na číslovky končící na -t. vingt enfants vε̃tɑ̃fɑ̃; cent euros sɑ̃tøʀo