Grammatik

Slovosled ve vedlejších větách Ve 14. lekci jsme otevřeli velké téma, kterým je pořádek slov v souvětí. Zopakujte si v kapitolách Spojky und, oder, aber, sondern, denn a Slovosled po výrazech typu sonst, deshalb v lekci 14 pořádek slov po uvedených spojkách. Po všech ostatních spojkách a spojovacích výrazech přichází na řadu poslední typ slovosledu, a to časovaný slovesný tvar na konci věty. Meinen Sie, dass es schlimm ist?Myslíte, že je to zlé? Tut es Ihnen weh, wenn ich hier drücke?Bolí vás to, když tady zatlačím? Da sehen wir, ob etwas gebrochen ist.Pak uvidíme, zda je něco zlomeného. Sagen Sie mir, wie oft ich die Medikamente nehmen muss?Řeknete mi, jak často musím brát léky? Vidíte sami, toto pravidlo platí vždy, bez ohledu na to, kolik sloves ve větě je. Slovosled všech ostatních slov zůstává beze změny. To znamená i v případech, kdy přísudek tvoří dvě a více sloves nebo sloveso a předpona. Pro větší názornost si uvedeme konkrétní příklady: sloveso s odlučitelnou předponou Ve vedlejší větě zůstane předpona připojena.
spojka podmět sloveso 1 ostatní členy sloveso 2
Er passt jetzt nicht auf.
..., weil er jetzt nicht aufpasst.
perfektum
spojka podmět sloveso 1 ostatní členy sloveso 2
Ich habe mich am Bein verletzt.
..., dass ich mich am Bein verletzt habe.
vazba dvou sloves
spojka podmět sloveso 1 ostatní členy sloveso 2
Sie geht am Nachmittag einkaufen
..., ob sie am Nachmittag einkaufen geht.
vazba se způsobovým slovesem
spojka podmět sloveso 1 ostatní členy sloveso 2
Ich muss die Tabletten nehmen
..., wie oft ich die Tabletten nehmen muss.
Tip: Vedlejší větu si tedy nejprve přeložíme samostatně – jako jednoduchou oznamovací větu. Chceme-li přeložit například: Ještě nevím, jestli půjdu dnes nakoupit., přeložíme nejprve: Půjdu dnes nakoupit. Ich gehe heute einkaufen. Potom už stačí jen časované sloveso: gehe přesunout na úplný konec této věty a celou vedlejší větu připojit pomocí spojovacího výrazu: ob za větu hlavní. Ich gehe heute einkaufen. → Ich weiß noch nicht, ob ich heute einkaufen gehe. Stejně budete postupovat ve větách s více infinitivy. Na konci věty bude opět časované sloveso. Sie will einkaufen gehen.Chce jít nakupovat. Ich habe Eva gefragt, wann sie einkaufen gehen will.Zeptal jsem se Evy, kdy chce jít nakupovat.
Préteritum způsobových sloves Tomuto kratšímu tvaru minulého času jsme se už věnovali u sloves haben a sein. Připomeňte si v kapitole Préteritum haben a sein v lekci 7. Také způsobová slovesa vyjadřují minulý čas nejčastěji pomocí préterita. Ich konnte nicht mehr aufstehen.Už jsem nemohl vstát. Ich sollte aufpassen.Měl jsem dávat pozor. Ich musste eine Menge Geld bezahlen.Musel jsem zaplatit hromadu peněz. Tvar préterita způsobového slovesa vytvoříme jednoduše: vložíme -t- před koncovku dané osoby. Kvůli výslovnosti volíme koncovku s vloženým -e-, jak to známe z přítomného času u sloves typu arbeiten. wollen → woll-t-est sollen → soll-t-et U sloves s přehláskou v infinitivu ještě odstraníme přehlásku. können → konn-t-e dürfen → durf-t-est
dürfen können müssen
ich durfte konnte musste
du durftest konntest musstest
er/sie/es durfte konnte musste
wir durften konnten mussten
ihr durftet konntet musstet
sie/Sie durften konnten mussten
mögen sollen wollen
ich mochte sollte wollte
du mochtest solltest wolltest
er/sie/es mochte sollte wollte
wir mochten sollten wollten
ihr mochtet solltet wolltet
sie/Sie mochten sollten wollten
V préteritu se shoduje 1. a 3. osoba nejen jednotného, ale i množného čísla, každé sloveso má tak pouze čtyři tvary. durfte (ich/er/sie/es); durftest (du); durften (wir/sie/Sie); durftet (ihr)
Pár poznámek k záporu Ovládáte již dva nejčastější zápory v němčině – nicht a kein. Můžete si připomenout Zápor pomocí nicht v lekci 3 a Zápor u podstatných jmen – zájmeno kein v lekci 6 nicht Mezitím jsme se seznámili s dalšími gramatickými jevy, které mohou ovlivňovat pozici nicht ve větě. Shrňme si tedy, kam můžeme toto slovíčko umístit. 1. Negujeme-li obsah celé věty, máme tři možnosti: na konec věty Ich verstehe dich nicht.Nerozumím (ti). ...deshalb komme ich nicht....proto nepřijdu. na předposlední místo ve větě, tj. před druhou část slovesa či vazby ve větném rámci, např. před infinitiv významového slovesa ve vazbě se způsobovým slovesem, v tvaru perfekta před příčestí, u předponových sloves před odlučitelnou předponu apod. Ich kann mich nicht bewegen.Nemůžu se hýbat/pohnout. Er hat sich nicht verletzt.Nezranil se. Stehen Sie bitte nicht auf.Prosím nevstávejte. před předložkovou vazbu Sie müssen nicht ins Krankenhaus.Nemusí do nemocnice. Warum hat er nicht um Hilfe gerufen?Proč nezavolal o pomoc? 2. Popíráme-li některý větný člen, dáváme nicht před něj. Kommen Sie nicht heute, sondern nächste Woche.Nechoďte dnes, ale příští týden. Ich fühle mich nicht wohl.Necítím se dobře. Meine Hand tut nicht mehr weh.Ruka už mě nebolí. zápor pomocí dalších výrazů Zápor v němčině můžeme také vyjádřit pomocí dalších slov. Některá už známe - nichts (nic), nie (nikdy). Většinou jim odpovídá i výraz v kladném smyslu. Uveďme si pár příkladů:
jemand někdo niemand nikdo
etwas, alles něco, vše nichts nic
immer, manchmal vždy, někdy nie, niemals nikdy
überall všude nirgends nikde
Při překládání vět s těmito výrazy nezapomínejme na to, že v německé větě může být pouze jeden zápor. Nejčastěji zůstane ve větě záporný výraz a je vynecháno nicht. Nichts ist passiert.Nic se nestalo. Niemand hat den Arzt gerufen.Nikdo nezavolal doktora. Nebo je český záporný výraz nahrazen jeho kladným ekvivalentem v němčině, případně tvarem zájmena kein. Ich kann nie etwas finden.Nikdy nemůžu nic najít. keiner von ihnennikdo/žádný z nich nie mehr, niemand mehr, nichts mehr Jen pro připomenutí: známe vazbu nicht mehr (už ne). Stejně překládáme české věty se spojením už nikdy, už nikdo, už nic a podobně. Wir haben uns nie mehr gesehen.Už jsme se nikdy neviděli. Er braucht nichts mehr.Už nic nepotřebuje. Es ist niemand mehr gekommen.Už nikdo (další) nepřišel. Nepleťte si noch nicht (ještě ne) a nicht mehr (už ne). Ich brauche dich noch nicht.Ještě tě nepotřebuji. přijď později Ich brauche dich nicht mehr.Už tě nepotřebuji. můžeš odejít