Grammatik

Préteritum významových sloves V této lekci si dokončíme povídání o préteritu - už nám zbývají “pouze” významová slovesa. Můžete si připomenout kapitolu Minulý čas v lekci 13. Na tvarosloví préterita není nic složitého, základní pravidlo už známe. 1. a 3. osoba jednotného čísla je shodná. ich wohnte – er wohnte ich kam – er kam S předponami se zachází stejně jako v přítomném čase. Ich besuchte einen Kurs. Sie kam nicht herein. pravidelná slovesa Tvoří préteritum velmi jednoduše. Před koncovku přítomného času vložíte -t- a dodržíte shodu 1. a 3. osoby jednotného čísla. Platí také pravidlo vkládání -e- u sloves, jejichž kmen končí na t/d.
sagen arbeiten
ich sagte arbeit-e-te
du sagtest arbeit-e-test
er/sie/es sagte arbeit-e-te
wir sagten arbeit-e-ten
ihr sagtet arbeit-e-tet
sie sagten arbeit-e-ten
kmen zakončený na souhlásku + n/m Ve většině případů se i zde -e- vkládá. Nezapomeňte však na výjimky typu wohnen, lernen, kde tomu tak není, protože tvary s koncovkami lze snadno vyslovit.
wohnen öffnen
ich wohnte öffn-e-te
du wohntest öffn-e-test
er/sie/es wohnte öffn-e-te
wir wohnten öffn-e-ten
ihr wohntet öffn-e-tet
sie wohnten öffn-e-ten
nepravidelná slovesa Tvoří préteritum velmi různorodě a nezbývá, než se tvary naučit. Jsou to všechna slovesa, která mění při časování kmenovou hlásku. Většina nepravidelných sloves indikuje préteritum změnou hlásky, proto stačí připojit za kmen osobní koncovky. Pozor! 1. a 3. osoba jednotného čísla nepřipojuje žádnou koncovku, tj. končí přímo kmenovou souhláskou. Tento případ známe už od slovesa sein - war. essen – Ich mit ihnen zusammen. sprechen – Er sprach kaum Deutsch. helfen – Sie half mit Kostümen. Malé skupině sloves změna hlásky nestačí a připojují před koncovku také -t- tak, jak to známe od slovesa haben - hatte. wissen – Ich wusste es nicht. kennen – Ich kannte einige Leute.
kommen bleiben wissen
ich kam blieb wusste
du kamst bliebst wusstest
er/sie/es kam blieb wusste
wir kamen blieben wussten
ihr kamt bliebt wusstet
sie kamen blieben wussten

S préteritem se jako začátečníci setkáte spíše pasivně, jako čtenáři nebo posluchači. Cílem našeho výkladu je seznámení s tvaroslovím tohoto času, abyste ho poznali a uměli přeložit do češtiny. U probraných sloves najdete nepravidelné tvary préterita v závěrečném přehledu gramatiky.

Rozdíl mezi hin a her Příslovce hin a her udávají směr pohybu. Hin znamená směrem od mluvčího, her směrem k mluvčímu. Gehen Sie hin.Běžte tam. Kommen Sie her.Pojďte sem. Málokdy je uvidíte samostatně. Pojí se například s příslovcem da. Ich habe die Schlüssel dahin gelegt.Dala jsem ty klíče tamhle. Daher kenne ich ihn.Znám ho odsud. Často se pojí se slovesy ve funkci odlučitelných předpon. hintun: Wo soll ich diese Rechnung hintun?Kam mám dát tuto fakturu? hereinkommen: Kommen Sie bitte herein.Pojďte prosím dál., Vstupte. hinausschauen: Er schaute zum Fenster hinaus.Díval se (ven) z okna. hinuntergehen: Sie ging die Treppe hinunter.Sešla (dolů) po schodech. Úplně nejčastěji se však setkáte s univerzálním tvarem, v němž hin- i her- nahrazuje prosté r-. Nemusíte tak řešit směr. Kommen Sie rein.Pojďte dál. Ich tue das nicht rein.Nejde mi to dát dovnitř. Raus!Vypadni! Kommst du runter?Přijdeš dolů? Legen Sie die Schlüssel da rüber.Dejte klíče tamhle nahoru. V běžném hovoru můžete narazit na předponovou variantu slovesa i tam, kde byste to podle češtiny úplně nečekali. Například posadit sesich (hin)setzen nebo upadnout(hin)fallen. Setzen Sie sich hin.Posaďte se. Ich bin hingefallen.Upadl jsem.