Grammatik

Slovesa nehmen, helfen, essen V předchozí lekci jsme se seznámili s časováním sloves v přítomném čase a některými odchylkami. Podobně jako sloveso sprechen mění kmenovou hlásku z -e- na -i- ve 2. a 3. osobě jednotného čísla také slovesa nehmen, helfen a essen. U slovesa essen k této změně přistupuje ještě jev, který známe už od slovesa heißen - shodný tvar 2. a 3. osoby jednotného čísla. Díky změně kmenové hlásky se však od nich liší tvar 2. osoby čísla množného.
essen
ich esse jím wir essen jíme
du isst jíš ihr esst jíte
er/sie/es isst jí sie essen jedí
Podstatná jména Podstatná jména v němčině snadno v textu rozeznáte - všechna se totiž píší s velkým počátečním písmenem. Kaffee; Speisekarte; Restaurant Málokteré podstatné jméno stojí osamoceně, téměř vždy ho doprovázejí drobná slovíčka, kterým se říká členy. Tvar podstatného jména se při skloňování, až na pár výjímek, o kterých si povíme později, nemění. Tvar členu naopak ano, proto jsou důležité pro určení pádu. Rod podstatných jmen Německá podstatná jména mají tři rody: mužský, ženský a střední. Rod v němčině se nemusí vždy shodovat s češtinou. Nelze určit, jakého je dané podstatné jméno rodu jen podle jeho tvaru či povahy. Nová podstatná jména se proto učte rovnou i s rodem. Tip: Vytvořte si tabulku se sloupečky podle rodů a zapisujte si do ní postupně všechna nová podstatná jména. Některé koncovky podstatných jmen jednoznačně zařazují slovo k určitému rodu.
mužský rod -or, -ling, -ismus, -ig
ženský rod -ung, -keit, -schaft, -tät, -ik, -ion, -heit, -ei
střední rod -chen, -lein, -ma, -um, -ment, -tum

V němčině lze velmi jednoduše tvořit podstatná jména ze sloves a přídavných jmen. Stačí přidat člen a napsat velké počáteční písmeno. Přidáním das před jakékoli sloveso vznikne podstatné jméno: das Essen (jídlo), das Sprechen (mluvení). Stejně vytvoříme z přídavného jména jméno podstatné: das Deutsch (němčina), der Deutsche (Němec), die Deutsche (Němka).

Člen určitý a neurčitý V němčině určují podstatná jména členy - určité a neurčité. Tyto členy stojí vždy před podstatným jménem:
člen určitý člen neurčitý
mužský rod der ein
ženský rod die eine
střední rod das ein
množné číslo pro všechny rody die -
Neurčitý člen se používá tehdy, kdy o podstatném jméně mluvíme buď poprvé nebo pro nás není zatím konkrétní. Pokud zmiňujeme danou věc opakovaně nebo je unikátní, použijeme člen určitý: Hier wohnt eine Frau.Tady bydlí nějaká paní. Die Frau heißt Wagner.Ta paní se jmenuje Wagnerová. Die Sonne scheint.Slunce svítí. V množném čísle platí pro určitý člen stejné pravidlo. V ostatních případech nemusíte používat člen žádný, stejně jako u většiny vlastních jmen nebo ve výčtech. Bez členu se také používají abstraktní podstatná jména jako Hunger, Durst, Zeit a podstatná jména označující různé látky jako Bier, Kaffee, Tee. Ale pozor, jen v případě, že nemáme na mysli sklenici piva nebo šálek kávy. Trinken Sie Bier?Pijete pivo? Ich möchte ein Bier.Dám si (jedno) pivo. Tip: Pro jednodušší představu si přeložte člen určitý jako ten a neurčitý jako jeden, nějaký. Usnadní vám to odhad, kde použít jaký člen. Případně kde nepoužít žádný. Tato pomůcka neplatí stoprocentně, ale pro základní orientaci stačí. Ich nehme einen Kuchen.Dám si nějaký koláč. Der Kuchen ist lecker.Ten koláč je výborný. Haben Sie Hunger?Máte hlad? Trinkst du Kaffee?Piješ kafe?
Pády v němčině Němčina má čtyři pády. Pád lze určit buď podle předložky, nebo podle slovesa. Předložky i slovesa se totiž vždy pojí s určitým pádem. Postupně se s nimi budeme seznamovat v dalších lekcích. V této lekci se blíže podíváme na 1. pád – Nominativ a 4. pád – Akkusativ. 1. a 4. pád Němčina je proslulá mnoha koncovkami, dá se v nich ale najít systém. Pádové koncovky a pravidla, které se naučíte u členů, pak můžete využít u skloňování zájmen a přídavných jmen.
1. pád 4. pád
mužský rod der/ein den/einen
ženský rod die/eine die/eine
střední rod das/ein das/ein
množné číslo pro všechny rody die/- die/-
Pro veškeré skloňování platí pravidlo shody tvaru 1. a 4. pádu u rodu středního a ženského. Pouze mužský rod má jinou koncovku, a to tu nejobvyklejší -en. Das ist ein Kuchen. – Ich möchte einen Kuchen. Das ist eine Pizza. – Ich möchte eine Pizza. Das ist ein Bier. – Ich möchte ein Bier.
Množné číslo podstatných jmen Podstatná jména tvoří množné číslo různým způsobem. Uvedeme si pár pravidel, která sice neplatí vždy, ale mohou nám v začátcích pomoci. Podstatná jména ženského rodu a slova končící na -e přibírají v množném čísle koncovku -en nebo -n. die Frau – die Frauen; die Serviette – die Servietten; die Gabel – die Gabeln der Name – die Namen; der Kollege – die Kollegen Pozor! Slova končící na -in, která označují osoby ženského pohlaví, zdvojují koncové -n na -innen. die Freundin – die Freundinnen; die Mitbewohnerin – die Mitbewohnerinnen Podstatná jména končící na -er, -el nebo -en nepřibírají v množném čísle žádnou koncovku a velmi často se kmenové -a/o/u- mění na -ä/ö/ü. das Messer – die Messer; der Apfel – die Äpfel; der Kuchen – die Kuchen Velká část podstatných jmen mužského a středního rodu přibírá koncovku -e a také často mění -a/o/u- na -ä/ö/ü. der Stuhl – die Stühle; das Problem – die Probleme; der Tag – die Tage Podstatná jména nejčastěji středního rodu, některá mužského, přibírají koncovku -er a také mění -a/o/u- na -ä/ö/ü. das Haus – die Häuser; das Glas – die Gläser; das Kind – die Kinder Podstatná jména cizího původu často končí na -s. das Café – die Cafés; das Restaurant – die Restaurants; die Pizza – die Pizzas Tvary množného čísla podstatných jmen jsou uváděny ve slovníčku vždy v závorce za slovem.
Číslovky základní 1-20 Na číslovky základní se ptáme otázkou Wie viel? (Kolik?). Číslovky jsou až na pár výjimek nesklonné.
1 eins 6 sechs 11 elf 16 sechzehn
2 zwei 7 sieben 12 zwölf 17 siebzehn
3 drei 8 acht 13 dreizehn 18 achtzehn
4 vier 9 neun 14 vierzehn 19 neunzehn
5 fünf 10 zehn 15 fünfzehn 20 zwanzig
Číslovku jedna můžeme říct v němčině dvěma způsoby. Při počítání použijeme eins, ve spojení s podstatným jménem má podobu neurčitého členu ein, eine, ein, tj. rozlišuje rody a můžeme ji skloňovat. Das ist ein Glas. – Ich brauche ein Glas. Ein Freund kommt. – Er hat nur einen Freund. Eine Freundin kommt. – Er hat eine Freundin.