Jíst a baštitTak jako v jiných jazycích i v ruštině mají některá běžně užívaná slova určité stylistické zabarvení. Proto si dávejte pozor, jakou slovní zásobu v jaké situaci volíte. Například hovorové výrazy (ve slovnících bývají označeny разг., případně разгово́рный) můžete použít v rozhovoru s kamarády a známými, na oficiální jednání se ovšem nehodí. Příkladem je nepravidelné sloveso есть v neutrálním významu jíst. Mnohem častěji v praxi uslyšíte pravidelné sloveso ку́шать, které přibližně odpovídá českým hovorovým výrazům baštit, papat, dlabat.Вы хоти́те есть?Nemáte hlad? (ofic.)Ты не хо́чешь ку́шать?Nechceš si něco dát? (neofic.)
Ruská kuchyněV této lekci se seznámíte s kulinářskými specialitami rusky mluvících zemí. Mají samozřejmě různý původ - ne vše, co je dnes v Rusku obvyklé, je původně ruské. Říká se, že борщ (boršč), vydatná polévka z červené řepy, je původně ukrajinský nebo že шашлы́к (šašlyk), maso grilované na špízu, pochází z Kavkazu a kebab neboli шаурма́ (šaurma), u nás známá jako gyros, je původně z Turecka. Existují však i jídla, která mají zastoupení snad ve všech kuchyních světa - např. пельме́ни (pelmeně), tedy taštičky plněné mletým masem (typu italských raviolli), jsou v Rusku známy už od středověku. Bývají servírovány s nezbytnou zakysanou smetanou a koprem. Existuje i verze se sladkými náplněmi, pak už ale jde o варе́ники (vareniki).Běžnou součástí ruských jídel je петру́шка (nakrájená petržel), často i укро́п (kopr), případně зелёный лук (zelená cibulka). Souhrnně se nazývají зе́лень a často jimi bývají posypány polévky, saláty, ale i hlavní jídla (např. pelmeně, šašlyk). Ruské polévky pak bývají obvykle servírovány s porcí сметаны́ (zakysané smetany) - jako na fotce v záhlaví této lekce. Pokud dopředu víte, že něco nemáte rádi, nezapomeňte už při objednání zdůraznit, co nechcete.Мне без зе́лени, пожа́луйста.Pro mě bez zeleného, prosím.Мо́жно борщ без смета́ны, пожа́луйста?Mohu prosit boršč bez zakysané smetany?без укро́паbez kopruбез петру́шкиbez petrželeбез лу́каbez cibuleкомпо́т, морс, квасMezi tradiční ruské nápoje nepochybně patří компо́т, морс a квас. Mors se nejčastěji dělá z klikve - v Rusku dostupného a obvyklého ovoce. Kampot se vaří z různých bobulovin (maliny, borůvky apod.), v obou případech nápoje sestávají z ovoce, cukru a vody. U kvasu už název napovídá, že jde o kvašený nápoj, v domácnostech se nejčastější využívá chlebové kvašení. V létě je k dostání kvas čepovaný, lahvový je v obchodech k dostání celoročně.
ZZVe středověku byl ruský kvas alkoholickým nápojem. Z dnešního kvasu se sice neopijete, ovšem v hovorové ruštině po něm zbylo sloveso ква́сить ve významu pít alkohol.
Falešní přáteléNezpomeňte, že ruština může svou blízkostí češtině mnohdy mást. Například заку́ски na jídelním lístku budou předkrmy. Spojení uvedená níže si zapamatujte, díky tomu se vyhnete nedorozumění.фру́кты и о́вощиovoce a zeleninaя́года мали́ныjedna malina (jedna bobule)на́ша клубни́каnaše jahody (zahradní)заку́ска к пи́вуchuťovka k pivuторт на десе́ртdort jako zákusek
Malé slůvko -тоS částicí -то se setkáte často. V této lekci je příkladem наконец-то. Částice v tomto případě nemění význam, pouze dané slovo zdůrazňuje.Ну, наконе́ц-то!No, konečně! (to ale trvalo)Я-то понима́ю, что они́ не гото́вы.Já chápu, že nejsou připraveni. (právě já to chápu, nikoli ostatní)Dále se s její pomocí tvoří neurčitá zájmena a příslovce.Více o tom v kapitole Neurčitá zájmena v Lekci 18.
