Úvod

Jak se učit cizí jazyk Nevěřte tomu, že nemáte talent na jazyky nebo že už jste na ně staří. S námi můžete zvládnout víc než jen jejich základy. Shrnujeme pro vás časté problémy a nabízíme řešení, jak je můžete překonat. 1.Už jste se cizí jazyk učili a nepovedlo se? Nevzdávejte to a vytyčte si reálné cíle.
  • Uvědomte si, proč se jazyk učíte. Pokud jen jedete na dovolenou, nemusíte znát všechna gramatická pravidla, zaměřte se především na tematickou slovní zásobu. Potřebujete psát a číst, nebo spíše mluvit a rozumět mluvenému slovu? Podle toho zaměřte své úsilí.
  • Neučte se jazyk jako složitý systém, učte se s námi prostě MLUVIT JAZYKEM.
  • Snažte se jazyk učit průběžně, pokud možno denně, kdykoli a kdekoli to jde.
2.Bojíte se mluvit?
  • Připravili jsme pro vás modelové situace nazvučené rodilými mluvčími tak, abyste se mohli připravit.
  • Mluvte nahlas sami se sebou. Zvyknete si tak na to, že váš hlas zní v cizím jazyce jinak.
  • Zaměřte se na poslech, abyste dostali cizí jazyk do uší. Podprahově tak vnímáte mnoho dalších jevů, mimo jiné i gramatické zákonitosti.
  • Používejte jazyk co nejvíce aktivně. Pište a mluvte (i kdybyste třeba jen opakovali text z rádia, písniček apod.)
3.Nemáte na slovíčka hlavu? Vyzkoušejte různé metody.
  • Slovíčka si poslechněte a říkejte je nahlas, pomůže vám to zafixovat si jejich výslovnost.
  • Učte se je pokud možno v širším kontextu. Slovo použité v konkrétní větě či spojení si zapamatujete snáze.
  • Nevynechejte ani tradiční časté opakování, tedy dril.
  • Slovíčka si zapisujte třeba na kartičky – z jedné strany čeština, z druhé překlad. Učit se budete už tím, že si kartičky sami napíšete.
  • Vypsaná těžká slovíčka si nalepte doma tak, abyste je měli neustále na očích.
  • Jeden gramatický tvar se učte rovnou s ostatními tvary daného slovíčka. Slovesa vždy zkoušejte rovnou použít ve větě – nejlépe je sami zkuste časovat v různých osobách (učím se, učíš se, ...) a propojit s kontextem nabídnutým v učebnici nebo ve slovnících.
  • Seskupujte si slovíčka do tzv. jazykových hnízd podle toho, jak spolu souvisejí (např. učitel, učitelka, učit se apod.). Můžete si zkusit vytvářet i myšlenkové mapy.
4.Zapomínáte? To je úplně normální. Pokud se ke slovíčkům, frázím nebo ustáleným spojením nebudete vracet, začnete je zapomínat. Zabraňte tomu jednoduše tím, že se cizím jazykem obklopíte.
  • Čtěte v cizím jazyce, pokud možno nahlas, nebo využijte audioknihy a vybrané věty co nejvíce opakujte. Z novin a časopisů se nejprve zaměřte na reklamy nebo krátké texty.
  • Sledujte filmy a seriály v originále. Využijte titulky, ideálně v jazyce originálu.
  • K oblíbeným filmům se vracejte. Napodruhé či napotřetí budete rozumět mnohem lépe.
  • Poslouchejte on-line rádia, pro začátek jsou dobré např. zjednodušené zprávy, u kterých můžete sledovat i cizojazyčný text.
  • Přehrajte si svou oblíbenou písničku, ke které si najdete na internetu text, přeložte si klíčová slova, abyste pochopili smysl.
  • Poslouchejte rodilé mluvčí vždy, když máte příležitost. Soustřeďte se při tom nejen na porozumění, ale také na jejich výslovnost.
5.Bojíte se, že uděláte chybu?
  • Nejčastější chyby vznikají při užití slova v nesprávném významu v nesprávné situaci. Nemá cenu snažit se naučit se celý slovník nebo memorovat gramatická pravidla či tabulky. Mnohem užitečnější k učení jsou celé věty s jasným kontextem. Z nich pak můžete zpětně odvodit i gramatické pravidlo, nebo je obměnit s jinými slovíčky.
  • Mějte po ruce dobrý aktuální slovník, případně využívejte kvalitní on-line slovníky, které nabízejí i audionahrávky výslovností.
6.Je pro vás učení jazyka nuda?
  • Osvojování cizího jazyka dnes rozhodně není jen sezení nad knihami či řešení cvičení na on-line portálu. Využijte aplikace v telefonu, on-line slovníky nebo jiné běžně dostupné internetové zdroje.
  • Najděte si třeba na Youtube cizojazyčná videa s náměty, která vás baví. Čtěte on-line diskuse a blogy k aktuálním tématům.
  • Snažte se prostě udělat si z učení zábavu. Budete překvapeni, jak snadno a přirozeně si potom nové znalosti osvojíte.
Jak na ruštinu Ruština je češtině jako slovanský jazyk velmi blízká, učení slovíček však rozhodně nepodceňte. Kromě slov, která jsou v ruštině i češtině téměř totožná (máma, chléb, voda), existuje hodně slov, která zní podobně, ale význam mají zcela jiný. Například zapomniť znamená zapamatovat si, kdežto zabyť znamená zapomenout atd. Využijte při učení kontextu a příkladových vět z učebnice, pomůže vám to zapamatovat si správný význam nebo gramatická specifika. Ruština jako spisovný jazyk je stejná téměř všude, kde se jí mluví. Najdou se sice určité lokální odchylky ve výslovnosti, ale ty nebrání v porozumění a domluvě. Vedle spisovného jazyka existuje hovorová ruština, která se v současnosti výrazně mění pod vlivem angličtiny, sociálních sítí atd. V učebnicích tato jazyková vrstva obsažena nebývá, pro začátečníka představuje příliš pokročilou nadstavbu. V naší učebnici upozorňujeme na obzvláště frekventované hovorové výrazy, se kterými se pravděpodobně při kontaktech s rodilými mluvčími setkáte. V ruštině je poměrně zásadní rozlišovat ve výslovnosti měkké a tvrdé hlásky. Nesprávným použitím tvrdosti nebo měkkosti může dojít k posunu celého významu. Stejně tak si musíme dávat pozor na přízvuk, tedy na to, kterou slabiku vyslovujeme mnohem důrazněji než ty ostatní. Snažte se ruštinu co nejvíce poslouchat ať už ve filmech, videích na internetu či ve zprávách. Vyhledejte ve svém okolí rodilé mluvčí apod. Co nejvíce opakujte s nahrávkami nahlas nebo si zpívejte své oblíbené písně, pomůže vám to zvládnout ruské tempo řeči, přízvuk i intonaci. Nebojte se to pro začátek s výslovností (zvláště u měkkosti a tvrdosti a zvýraznění přízvuků) přehnat. Časem se vám (díky poslouchání a praxi) mluvidla sama ustálí ve správné poloze. Ruština má oproti češtině odlišné písmo. V Rusku se mu říká cyrilice, u nás azbuka. Poměrně zásadně se liší podoba tiskací a psací azbuky. Nejprve je dobré naučit se číst tiskací písmena. Pak se můžete rozhodnout, zda potřebujete psací azbuku jen číst, nebo jí chcete i sami psát. I kdybyste se rozhodli vystačit se zápisem tiskacími písmeny, rodilí mluvčí váš vzkaz spolehlivě přečtou. Pište často a své poznámky kontrolujte (podle učebnice, slovníku atd.) – i tím se ruštinu efektivně učíte. Při psaní rusky na počítači narazíte na to, že rozložení písmen je na ruské klávesnici úplně jiné než na české. Pomoci by vám mohla tzv. fonetická nebo mnemotechnická klávesnice, jejíž rozložení odpovídá českému, samozřejmě až na ty znaky, které nemají v české abecedě ekvivalent.
Průvodce učebnicí Učebnice je určena začátečníkům a mírně pokročilým, své si v ní najdou i tzv. věční začátečníci nebo ti, kdo si chtějí cizí jazyk rychle oprášit. Cílem učebnice je poskytnout uživateli v co nejpřehlednější a srozumitelné podobě vše potřebné k tomu, aby byl schopen na základní úrovni porozumět psanému i mluvenému jazyku, dorozumět se v běžných každodenních situacích na ulici, v práci či při cestování v zahraničí. Učebnice odpovídá úrovni A1–A2 evropského referenčního rámce pro jazyky. Důraz je kladen na praktický přístup k osvojování cizího jazyka bez nadbytečné teorie. Všechny výklady jsou doplněny množstvím jasných praktických příkladů s českými překlady pro co nejsnazší pochopení problematiky. Učebnice je členěna do 20 lekcí. Z toho vždy každá pátá je opakovací – zahrnuje sice novou slovní zásobu, ale slouží k opakování již zvládnuté látky, a nenajdete v nich proto žádnou gramatiku. Závěrečná kapitola obsahuje přehled všeho podstatného z probrané gramatiky.
Jak s učebnicí pracovat Následující postup nepovažujte za jediný možný. Samostudium cizího jazyka je velmi individuální záležitost a je třeba, aby si každý uživatel vyzkoušel, jaký postup užívání učebnice mu vyhovuje. 1.Pročtěte si kapitolu k výslovnosti na počátku učebnice. Mějte však na paměti, že jejím smyslem není vás zaúkolovat, abyste se pravidla nejprve naučili nazpaměť. Výslovnost se učte na slovíčkách, která najdete v jednotlivých lekcích, a k této kapitole se vracejte, pokud budete mít pochybnosti. 2.Než se začnete učit slovíčka a fráze, pusťte si nahrávku úvodních textů a snažte se jim co nejvíce porozumět, nejlépe pouze poslechem. Až posléze si přečtěte i text a přidejte slovíčka (fráze za články a jednotlivá slova v závěru lekce). Můžete si úvodní texty napsat i jako diktát, tak se vám nové obraty dostanou lépe pod kůži. 3.Slovní zásobu lekce (slovíčka a fráze) se učte postupně a vždy je opakujte nahlas. Pak si slovíčka vypište, ideálně v použitých větách či spojeních. Pokud vám přesto některá slovíčka budou chybět, můžete využít slovníky, konverzace a mluvníky vydávané nakladatelstvím Lingea. 4.Následně si projděte otázky na šedém pozadí, následující za úvodními texty, a ověřte si tak, že jste textům rozuměli. Řešení těchto úkolů najdete v přiloženém klíči. 5.Přejděte k výkladu gramatiky. Pamatujte však, že smyslem učení se jazyku není naučit se zpaměti kompletní znění pravidel. Praktický význam pouček i slovíček se nejlépe naučíte v kontextu konkrétních vět. Gramatiku se můžete učit postupně a vracet se k ní. Rozhodně nezoufejte, když uděláte chybu. Pomocí podrobného rejstříku vždy najdete výklad daného jevu. 6.Na závěr přejděte ke cvičením. První cvičení věnujeme porozumění textům, ale i mluvenému slovu, případně psaní. Nechybí ani cvičení zaměřená na výslovnost. Následuje procvičování probraných gramatických jevů a slovní zásoby. Řešení všech cvičení najdete v přiloženém klíči. Na rozdíl od mnohých jiných učebnic uvádíme vždy správné řešení, a to i v případě úkolů na tvoření vět. 7.Jakmile se naučíte všechna slovíčka a zvládnete všechna cvičení v dané lekci, aniž byste nahlíželi do řešení v klíči, můžete směle pokročit do následující lekce a dále postupovat způsobem, který vám nejlépe vyhovuje. 8.Poté co přejdete k další lekci, pravidelně se vracejte i k předchozím lekcím, aby se vám slovíčka ani gramatika nevytrácely z hlavy. Příkladové věty z dřívějších lekcí si navíc můžete obměňovat pomocí nové slovní zásoby. Přejeme vám hodně zdaru a zábavy při studiu s novou učebnicí.