Kommunikasjon

Pozdravy Při setkání a)HEI hæi Jde v současnosti o nejrozšířenější pozdrav. Původně byl poměrně neformální, ale dnes se používá téměř ve všech kontextech, např. i v obchodech, na úřadě atd. Pro neformální situaci se hodí i odvozené výrazy Heihei! a Heisan(n)! b)HALLO hɑˈlːuː Hallo se používá v podobném významu jako častější Hei. Navíc je to rozšířený pozdrav při telefonování nebo v situacích, kdy na sebe mluvčí potřebuje upoutat pozornost. c)GOD DAG gu ˈdɑːg Jde o poměrně formální výraz. Doslova sice znamená dobrý den, ale ve většině situací, ve kterých by byl tento český pozdrav odpovídající, volíme v norštině raději Hei! anebo Hallo! d)GOD MORGEN gu ˈmoːrən Doslova dobré ráno. Pozdrav používame nejen ve formálním kontextu, ale i při rozhovoru s blízkými. V hovorové řeči je častý i zkrácený výraz Morn! moɳ e)GOD KVELD gu ˈkvel Doslova dobrý večer. Podobně jako God dag! je tento výraz pociťovaný jako formální, a jeho použití je proto omezené. Mezi mladými lidmi se skoro nepoužíva. Při loučení a)HA DET BRA ˈhaː de braː Ha det bra! je velmi rozšířené neutrální rozloučení, které doslova znamená měj(te) se dobře. V méně formálním kontextu se zkracuje jen na Ha det! b)VI SEES vi ˈseːs Pokud předpokládáme, že se s druhou stranou znovu setkáme, použijeme výraz Vi sees! Uvidíme se!. Pozdrav je možný i v neutrálním kontextu. c)PÅ GJENSYN poː ˈjensʏːn Jde o poměrně formální a v řeči nepříliš rozšířený výraz, který doslova znamená na shledanou. Nejvíce se používá v nápisech, například v zákaznických centrech, autobusech a podobně.
Zeměpisné názvy
Jeg kommer fra... Jeg er... Jeg er.../Jeg snakker...
Norge ˈnorge nordmann ˈnurmɑn norsk ˈnoʂk
Sverige ˈsværie svenske ˈsvenske svensk ˈsvensk
Danmark ˈdɑnmɑrk danske ˈdɑnske dansk ˈdɑnsk
Island ˈiːslɑn islending ˈiːslenːiŋ islandsk ˈiːslɑnsk
England ˈeŋlɑn engelskmann ˈeŋəlskmɑn engelsk ˈeŋəlsk
Tyskland ˈtʏsklɑn tysker ˈtʏskər tysk ˈtʏsk
Frankrike ˈfrɑŋkriːke franskmann ˈfrɑnskmɑn fransk ˈfrɑnsk
Spania ˈspɑːniɑ spanjol spɑnˈjuːl spansk ˈspɑnsk
Italia iˈtɑːliɑ italiener itɑliˈeːnər italiensk itɑliˈeːnsk
Russland ˈrʉsːlɑn russer ˈrʉsːər russisk ˈrʉsːisk
Tsjekkia ˈtʃekːiɑ tsjekker ˈtʃekːər tsjekkisk ˈtʃekːisk
Slovakia ʃluˈvɑːkiɑ slovak ʃluˈvɑːk slovakisk ʃluˈvɑːkisk
Polen ˈpuːlən polakk puˈlɑkː polsk ˈpuːlsk
Ungarn ˈuŋgɑːɳ ungarer uŋˈgɑːrər ungarsk ˈuŋgɑːʂk
Národnost Národnost můžeme v norštině vyjádřit jednak přídavným jménem (např. Jeg er norsk.), jednak podstatným jménem (např. Jeg er nordmann). Jde o rovnocenné konstrukce. V běžné řeči je však častější první způsob, tj. vyjádření pomocí přídavného jména. Jeg er tsjekkisk/tsjekker.Jsem Čech. Er hun tysk/tysker?Je ona Němka? Jazyk Tvary norsk, engelsk či tsjekkisk zároveň pojmenovávají i jazyk. Snakker han norsk?Mluví norsky?

Norové obvykle používají názvy zahraničních měst v takové podobě, která je typická pro příslušnou zemi, např. Praha, Wien, Warszawa, Moskva atd.