Grammatikk

Stupňování přídavných jmen Přídavná jména, jejichž význam to umožňuje, se dají stupňovat. V norštině probíhá stupňování buď příponami (častější způsob), anebo opisem. Stupňování příponami Stupňování pomocí přípon je charakteristické pro většinu přídavných jmen. Přípony -ere (2. stupeň, komparativ) a -est (3. stupeň, superlativ) připojujeme za základní tvar.
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň
pen penere penest
hezký hezčí nejhezčí
høy høyere høyest
vysoký vyšší nejvyšší
ny nyere nyest
nový novější nejnovější
Příklady: Lars er høy.Lars je vysoký. Per er høyere enn Lars.Per je vyšší než Lars. Ole er høyest av alle.Ole je ze všech nejvyšší. Výjimky a)Přídavná jména zakončená na -ig přibírají ve 3. stupni jen -st.
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň překlad
billig billigere billigst levný
hyggelig hyggeligere hyggeligst příjemný
viktig viktigere viktigst důležitý
b)Koncovka -st je typická i pro přídavná jmená zakončená na -som. Zároveň se koncové -m ve 2. stupni zdvojuje.
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň překlad
morsom morsommere morsomst zábavný
langsom langsommere langsomst pomalý
c)přídavná jména, která končí na -el, -er a -en, vypouštějí při stupňování -e. Zdvojená souhláska se zároveň mění na jednoduchou.
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň překlad
enkel enklere enklest jednoduchý
vakker vakrere vakrest krásný
sulten sultnere sultnest hladový
Stupňování opisem Při stupňování opisem použijeme slova mer (více) a mest (nejvíce), která se kladou před základní tvar přídavného jména.
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň překlad
sympatisk mer sympatisk mest sympatisk sympatický
kjent mer kjent mest kjent známý
interessant mer interessant mest interessant zajímavý
Tento typ stupňování je typický pro přídavná jména zakončená na -sk, např. sympatisk, anebo odvozená od sloves, např. å kjenne (znát) - kjent známý. Tímto způsobem se stupňuje i řada přídavných jmen cizího původu, např. interessant či komplisert. Nepravidelné stupňování Některá přídavná jména mají celkem nepravidelné stupňování. Uvádíme nejfrekventovanější z nich:
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň překlad
stor større ˈstørːe størst støʂt velký
liten mindre ˈmindre minst minst malý
gammel eldre ˈeldre eldst elst starý
ung yngre ˈʏŋre yngst ʏŋst mladý
god/bra bedre ˈbeːdre best best dobrý
dårlig verre ˈværːe verst væʂt špatný
tung tyngre ˈtʏŋre tyngst tʏŋst těžký
lang lengre ˈleŋre lengst leŋst dlouhý
Podobně nepravidelně se chovají i přídavná jména, která označují množství. V souvislosti s počitatelnými podstatnými jmény jde o mange (mnoho) a få (málo), s nepočitatelnými mye (mnoho) a lite (málo).
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň
mange flere ˈfleːre flest flest
få færre ˈfærːe færrest ˈfærːest
mye mer meːr mest mest
lite mindre ˈmindre minst minst
Zopakujte si použití výrazů mange a mye v lekci 4. Norština tyto výrazy považuje za přídavná jména, ačkoli v češtině bychom je označili za příslovce. Důležité poznámky a)Tvar přídavného jména ve 3. stupni závisí na tom, zda stojí před podstatným jménem (v přívlastku), nebo za slovesem (v přísudku). *Pokud přídavné jméno stojí před podstatným jménem, získává koncovku -e. det peneste husetnejkrásnější dům den morsomste filmennejzábavnější film de nyeste bildenenejnovější obrazy den beste kakanejlepší koláč den mest interessante artikkelennejzajímavější článek Všimněte si dvou věcí: (1) podstatné jméno stojí v určitém tvaru (huset, filmen, bildene atd.), (2) před přídavné jméno umísťujeme určitý člen (den, det nebo de), který je ve shodě s rodem a číslem uvedeného podstatného jména. *Pokud přídavné jméno následuje po slovese (zpravidla jde o slovesa å være a å bli), přičemž po něm nenásleduje podstatné jméno (to totiž zpravidla stojí na začátku věty), máme na výběr dvě možnosti. Hans hus er penest/det peneste.Jeho dům je nejkrásnější. Denne filmen var morsomst/den morsomste.Tento film byl nejlepší. Olav er yngst/den yngste i familien.Olav je nejmladší z rodiny. Buď k přídavnému jménu nepřipojujeme žádnou koncovku (penest, morsomst, yngst), nebo získává koncovku -e (peneste, morsomste, yngste), přičemž před ním musí stát určitý člen (den, det nebo de). b)2. stupeň přídavného jména je nesklonný. den eldre mannen; det større bildet; de yngre barna c)Zvláštností norštiny je používání 3. stupně, pokud porovnáváme dvě skutečnosti. Čeština v takových situacích používá 2. stupeň. Porovnejte: Hvilken by er størst/ den største, Oslo eller Bergen?Které město je větší, Oslo nebo Bergen? Han skrev to bøker. Hvilken er mest kjent/ den mest kjente?Napsal dvě knihy. Která je známější? Hvem er mest sympatisk/ den mest sympatiske, Olav eller Lars?Kdo je sympatičtější, Olav, nebo Lars?