Kommunikasjon
Srovnávání a přirovnání
a)SROVNÁVÁNÍ
ENN
Pokud srovnáváme dvě skutečnosti, používáme spojku enn (než).
Jan er høyere enn du/deg.Jan je vyšší než ty.
Per er eldre enn Jan.Per je starší než Jan.
Jan er to år eldre enn Per.Jan je o dva roky starší než Per.
ENDA ... ENN
Jan er enda høyere enn Olav.Jan je ještě vyšší než Olav.
Per er enda eldre enn Bjørn.Per je ještě starší než Bjørn.
MYE ... ENN
Jan er mye høyere enn jeg trodde.Jan je mnohem vyšší, než jsem si myslela.
Per er mye eldre enn du tror.Per je mnohem starší, než si myslíš.
Enn pochopitelně není možné použít ve větách, ve kterých je přídavné jméno v superlativu (3. stupni). Porovnejte:
Jeg er eldre enn du/deg.Jsem starší než ty.
Jeg er eldst/den eldste av alle.Jsem ze všech nejstarší.
b)PŘIROVNÁNÍ
SOM
Při přirovnání používáme som (jako).
Han er høy som jeg/meg.Je vysoký jako já.
LIKE ... SOM
Han er like høy som jeg/meg.Je stejně vysoký jako já.
Hun er like gammel som mannen sin.Je stejně stará jako její muž.
IKKE SÅ ... SOM
Han er ikke så høy som jeg/meg.Není tak vysoký jako já.
Jostein Gaarder er ikke så berømt som Henrik Ibsen.Jostein Gaarder není tak slavný jako Henrik Ibsen.
ALLER
Denne maten er aller best.Toto jídlo je úplně nejlepší.
Všimněte si, že pokud po enn a som následuje zájmeno, může být nejen v základním (jeg, du, han, hun atd.), ale i předmětném (meg, deg, ham, henne atd.) tvaru.
Synes, tro, tenke, mene
Čtveřice sloves synes, tro, tenke a mene se do češtiny překládá jako myslet. Nemůžeme je však zaměňovat.
Synes a mene používáme v situacích, kdy vyjadřujeme svůj subjektivní názor, přesvědčení.
Jeg synes at filmen var god.Myslím si, že ten film byl dobrý. viděl jsem ho
Vi synes hun er vakker.Myslíme si, že je krásná. osobní názor
Hva mener du om dette?Co si o tom myslíš? na základě zkušenosti
Tro je naopak typické pro vyjádření, ve kterých jde o předpoklad.
Jeg tror det blir regn.Myslím, že bude pršet. předpokládám to
Han tror at Oslo er større enn Bergen.Myslí si, že Oslo je větší než Bergen.
Tenke se používá vo významu mít na mysli.
Jeg tenker på deg.Myslím na tebe.
Sloveso tenke má i zvratnou podobu tenke seg, která znamená představit si.
Kan du tenke deg å reise med oss til Norge?Umíš si představit, že s námi pojedeš do Norska?
Gå nebo dra?
POZOR! Ačkoli to zní trochu paradoxně, nepoužívejte sloveso dra ve spojitosti s dopravními prostředky, např. dra bussen/toget atd. Správné spojení zní ta bussen/toget (jet autobusem/vlakem) nebo reise med buss/tog (cestovat autobusem/vlakem).
Hvilken
Tázací zájmeno hvilken (který) mění tvar podle rodu a čísla podstatného jména, ke kterému se váže.
mužský a ženský rod | střední rod | množné číslo |
hvilken | hvilket | hvilke |
Všimněte si, že podstatné jméno je vždy v neurčitém tvaru.
Hvilken leilighet vil du kjøpe?Který byt chceš koupit?
Hvilket hus bor du i?Ve kterém domě bydlíš?
Hvilke dager går du på norskkurs?Které dny chodíš na kurz norštiny?
Barvy
en farge ˈfɑrge | barva |
blå bloː | modrý |
rød røː | červený |
grønn grøn | zelený |
gul gʉːl | žlutý |
hvit viːt | bílý |
svart svɑʈ | černý |
grå groː | šedý |
brun brʉːn | hnědý |
oransje uˈrɑnʃe | oranžový |
rosa ˈruːsɑ | růžový |
lilla ˈlilːɑ | fialový |
turkis tʉrˈkiːs | tyrkysový |
Pokud chceme specifikovat, o jaký odstín jde, použijeme buď předponu lyse- ˈlʏːse, nebo mørke- ˈmørke.
lyseblå, lyserød, lysegrønn...světlemodrý, světlečervený, světlezelený
mørkeblå, mørkerød, mørkegrønn...tmavomodrý, tmavočervený, tmavozelený