Uvedení nové informaceV norštině není běžné, aby nová informace (podstatné jméno v neurčitém tvaru, např. ei lampe, et bord, masse bøker ap.) stála na začátku věty. Právě naopak, snažíme se ji umístit co nejblíže k jejímu konci. Toho docílíme tak, že větu uvedeme zájmenem det (det se chová jako podmět).
NESPRÁVNĚ
SPRÁVNĚ
Ei lampe står på bordet.
Det står ei lampe på bordet.
Et bord står ved vinduet.
Det står et bord ved vinduet.
Masse bøker ligger på bordet.
Det ligger masse bøker på bordet.
V konstrukcích tohoto typu se často vyskytují slovesa komme, sitte, stå, ligge a bo.
Rom - rommetU podstatných jmen zakončených na -m, před kterým se vyslovuje krátká samohláska, dochází po připojení koncovky ke zdvojení tohoto písmene.
j. č. neurčitý tvar
j. č. určitý tvar
mn. č. neurčitý tvar
mn. č. určitý tvar
et rom
rommet
rom
rommene
Toto zdvojení se však netýká slov cizího původu (poznáme je podle netypické koncovky -um), která navíc často nabývají nepravidelných tvarů.
j. č. neurčitý tvar
j. č. určitý tvar
mn. č. neurčitý tvar
mn. č. určitý tvar
et museum
museet
museer
museene
Ligge nebo legge?V této lekci jsme narazili na slovesa, která jsou si velmi podobná - ligge a legge. Jejich záměna by však vedla k nedorozumění. Sloveso legge vyjadřuje pohyb, zatímco ligge trvalý stav. Porovnejte:Jeg ligger i senga.Ležím v posteli.Jeg legger nøkkelen på bordet.Na stůl položím klíč.Sloveso legge má i zvratnou podobu legge seg, která znamená lehnout si.Jeg legger meg i senga.Lehnu si do postele.Důležité je zapamatovat si minulé tvary uvedených sloves.
sloveso
minulý čas
minulé příčestí
překlad
ligge
låloː
liggetˈligːet
ležet
legge
lalɑː
lagtlɑkt
položit
Et nebo Ett?V úvodním článku vás možná překvapilo slovo ett ve větě Leiligheten har ett rom. Někdo si možná položí otázku, proč v ní není tvar et. Vysvětlíme si to na následujících příkladech:Kan jeg få et smørbrød til?Mohu dostat ještě (nějaký) obložený chlebíček?Kan jeg få ett smørbrød til?Mohu dostat ještě jeden obložený chlebíček?Tvary en, ei a et se používají jako neurčitý člen.en mann, ei gave, et rom(nějaký) muž, (nějaký) dárek, (nějaký) pokojAbychom odlišili, že máme na mysli číslovku jeden, používáme én, éi a ett. V promluvě zároveň klademe na tato slova zvláštní důraz.én mann, éi gave, ett romjeden muž, jeden dárek, jeden pokojNorština však umožňuje používat ve významu jeden i tvary en, ei a et, musí být ovšem zřejmé, že jde o číslo.En og en er to.Jedna plus jedna jsou dvě.en, to, tre, fire...jedna, dvě, tři, čtyři...
Ženská pojmenováníV textu můžete narazit na slovo venninne - kamarádka. Koncovka -inne nám signalizuje, že jde o ženskou osobu. V současné norštině je však na ústupu a většina slov tohoto typu působí zastarale. Norové totiž kladou velký důraz na rovnost mezi pohlavími, proto se doporučuje používat tzv. rodově neutrální pojmenování. Slova jako lærerinne (učitelka), skuespillerinne (herečka) či studine (studentka) byla v moderním jazyce nahrazena výrazy lærer (učitel), skuespiller (herec) a student (student). Venninne patří k malé skupině slov s touto koncovkou, která jsou stále bežně používána.
