Gramática

Osobní zájmena
jednotné číslo množné číslo
eu já nós my
tu ty vós vy
ele/ela on/ona eles/elas oni/ony
você Vy vocês vy
o senhor / a senhora os senhores / as senhoras Vy
Užívání osobních zájmen je podobné jako v češtině, tzn. že se mohou vynechat, neboť je osoba zřejmá ze slovesného tvaru. Slovosled v portugalštině je podobný jako v češtině. És estudante?Jsi student? Sou professor.Jsem profesor. Somos estudantes.Jsme studenti/studentky. Zájmena klademe při důrazu nebo pro rozlišení ve 3. osobě. Tu és português?Ty jsi Portugalec? Você é médico?Vy jste lékař? Ela é espanhola?Ona je Španělka? Zájmeno você použijeme pro méně zdvořilé vykání jedné osobě, v Portugalsku totiž často vykají i starším členům rodiny, např. prarodičům. Pro zdvořilejší vykání použijeme oslovení o senhor nebo a senhora podle toho, jestli mluvíme s mužem nebo ženou. Vykání jedné osobě se pojí se slovesem ve 3. osobě jednotného čísla. Pro vykání více osobám používáme oslovení os senhores nebo as senhoras. Você/o senhor é inglês?Jste Angličan? A senhora é portuguesa?Jste Portugalka? Os senhores são franceses?Jste Francouzi? V brazilské portugalštině se zájmeno você používá pro tykání místo zájmena tu. Você é estudante?Ty jsi student? De onde é você?Odkud jsi ty? Pozor na zájmeno vocês, nepoužívá se pro vykání, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale pro tykání více lidem. Nahrazuje zájmeno vós. Vocês são portuguesas?Vy jste Portugalky? Vocês são de Portugal?Vy jste z Portugalska? Zájmeno vós se skoro nepoužívá, ale jelikož se s ním např. ve vnitrozemí Portugalska ještě můžete setkat, tak si ho budeme v tabulkách uvádět, aktivně se ho ale učit nebudeme, proto ho nenajdete v žádných cvičeních ani frázích. Stejně tak se nepoužívají slovesné tvary, které se pojí s touto osobou, proto se je neučte.
Sloveso ser
SER (být)
eu sou nós somos
tu és vós sois
ele/ela eles/elas
você é vocês são
o/a senhor/a os/as senhores/as
Portugalština má dvě slovesa být. Sloveso ser označuje trvalé vlastnosti a jevy, druhé sloveso - estar - označuje stavy přechodné. O slovese estar budeme mluvit v 2. lekci. Viz Sloveso estar v lekci 2. Sloveso ser se používá: *k identifikaci osob Quem é? É o Paulo.Kdo je to? To je Paulo. *u povolání Sou dentista.Jsem zubař. Ele é médico.On je lékař. *u národností Elas são checas/eslovacas/polacas/húngaras/romenas.Ony jsou Češky/Slovenky/Polky/Maďarky/Rumunky. Ele é alemão.On je Němec. *u trvalých vlastností Ela é bonita.Ona je hezká. Ele é simpático.On je sympatický. Portugal é um país bonito.Portugalsko je hezká země. *k určení trvalé polohy Lisboa é em Portugal.Lisabon je v Portugalsku. Madrid é em Espanha.Madrid je ve Španělsku.
Zvratné sloveso chamar-se Zvratné sloveso chamar-se znamená jmenovat se. Zvratná zájmena me, te, se, nos a skoro nepoužívané vos stojí za slovesem a připojují se pomlčkou.
CHAMAR-SE (jmenovat se)
chamo-me jmenuji se chamamo-nos jmenujeme se
chamas-te jmenuješ se chamais-vos jmenujete se
chama-se jmenuje se chamam-se jmenují se
Chamo-me Pedro.Jmenuji se Pedro. Chama-se Teresa.Jmenuje se Teresa. Chamam-se Pedro e Teresa.Jmenují se Pedro a Teresa. Pokud je věta záporná nebo stojí před slovesem tázací zájmeno, zvratné zájmeno se klade před sloveso.
não me chamo nejmenuji se não nos chamamos nejmenujeme se
não te chamas nejmenuješ se não vos chamais nejmenujete se
não se chama nejmenuje se não se chamam nejmenují se
Como te chamas?Jak se jmenuješ? Como se chama?Jak se jmenuje? Como se chamam?Jak se jmenují? Não se chama Pedro.Nejmenuje se Pedro. Não me chamo Teresa.Nejmenuji se Teresa.
Členy Člen stojí před podstatným jménem, se kterým se shoduje v rodu a čísle. Člen dělíme na určitý a neurčitý. Člen určitý Člen určitý se používá u podstatných jmen známých z předešlého kontextu.
jednotné číslo množné číslo
mužský rod o os
ženský rod a as
O estudante é simpático.Student je sympatický. A estudante é bonita.Studentka je hezká. Os professores são portugueses.Profesoři jsou Portugalci. As professoras são boas.Profesorky jsou dobré. V portugalštině se člen určitý používá i před vlastními jmény. o Pedro; a Teresa Člen určitý se také používá u názvů zemí. a Inglaterra; a Alemanha Španělsko, Francie a Itálie se ve většině případů objevují bez členu. Espanha; França; Itália Portugalsko a jeho bývalé kolonie se používají bez členu. Portugal; Angola; Moçambique; Cabo Verde; São Tomé e Príncipe Ale: a Guiné; o Brasil Také se používá s názvy měst, které mají v portugalštině nějaký obecný význam, např. o Porto, protože s malým p to znamená přístav, stejně tak např. o Rio de Janeiro, což v doslovném překladu znamená lednová řeka: rio - řeka, janeiro - leden. o Porto; o Rio de Janeiro Člen neurčitý Člen neurčitý se používá u podstatných jmen, o kterých mluvíme poprvé a neznáme je z předešlého kontextu.
jednotné číslo množné číslo
mužský rod um uns
ženský rod uma umas
É uma casa portuguesa.Je to portugalský dům. Ale: A casa é muito bonita.Ten dům je moc hezký. O Paulo é um estudante italiano.Paulo je italský student. Ale: O estudante é muito simpático.Ten student je moc sympatický. Člen se nepoužívá *pokud je podstatné jméno použito s ukazovacím zájmenem nebo číslovkou: esta casatento dům dois livrosdvě knihy *u národností a profesí: Ela é portuguesa.Ona je Portugalka. É professora.Je profesorka. Ale pokud mluvíme o konkrétním člověku, člen použijeme. Ela é a professora de Lisboa.Ona je ta profesorka z Lisabonu. Ele é o médico de Madrid.On je ten lékař z Madridu.
Přechylování podstatných a přídavných jmen Portugalština rozlišuje rod mužský a ženský. Střední rod existuje jen u zájmen. Podstatná a přídavná jména končící na o jsou ve většině případů mužského rodu. Ženský rod vytvoříme výměnou koncovky o za a. o amigo - a amiga o médico - a médica bonito - bonita simpático - simpática Pokud končí na e nebo ista, jsou obourodá. o estudante - a estudante o dentista - a dentista triste - triste contente - contente Pokud končí na ão, odtrhne se pro použití pro ženský rod samohláska o. o alemão - a alemã Pokud končí na souhlásku, zůstávají v ženském rodu stejná. Mění se pouze, když označují národnost nebo povolání. Všimněte si, že při přechylování mizí znaménko stříšky nad samohláskou e ve slovech português, francês a inglês. jovem - jovem o espanhol - a espanhola o português - a portuguesa o francês - a francesa o inglês - a inglesa o professor - a professora
Množné číslo podstatných a přídavných jmen Množné číslo se tvoří dvojím způsobem. Pokud končí na samohlásku, přidává se s o amigo italiano - os amigos italianos a casa bonita - as casas bonitas o checo/eslovaco/polaco/húngaro/romeno - os checos/eslovacos/polacos/húngaros/romenos o/a estudante simpático - os/as estudantes simpáticos/as Pokud končí na souhlásku, přidává se es o professor - os professores o país - os países o português - os portugueses o francês - os franceses Stejně jako v případě přechylování mizí znaménko stříšky nad samohláskou e při tvoření množného čísla u slov português, francês a inglês. Výjimkou jsou slova končící na l, m a nosové samohlásky, která budou probírána později. Z doposud známých slov můžeme zmínit tvoření množného čísla u podstatného jména espanhol a alemão. o espanhol - os espanhóis o alemão - os alemães
Postavení přídavných jmen Přídavná jména stojí ve větě většinou až za podstatným jménem, se kterým se shodují v čísle a rodě. um professor simpáticosympatický profesor uma amiga francesafrancouzská kamarádka Před podstatným jménem stojí přídavná jména bom a boa. bom professordobrý profesor bom estudantedobrý student boa tardedobré odpoledne Některá přídavná jména mohou změnit svůj význam, stojí-li před nebo za podstatným jménem. uma casa grandevelký dům um grande homemvýznamný muž