Olá Marco! Estás bom?

Pedro:
Olá Marco! Estás bom?
ɔlˈa mˈarku! əʃtˈaʒ bˈɔm?
Ahoj Marco! Máš se dobře?
Marco:
Olá Pedro! Hoje não estou muito bem. Estou cansado.
ɔlˈa pˈεdru! ˈoʒə nˈɑ̃u əʃtˈou mˈuitu bɑ̃j əʃtˈou kɑ̃sˈadu
Ahoj Pedro! Dnes mi není moc dobře. Jsem unavený.
Pedro:
Onde está a tua amiga Teresa?
ˈɔ̃də əʃtˈa ɐ tˈuɐ ɐmˈigɐ tərˈezɐ?
Kde je tvoje kamarádka Teresa?
Marco:
Está em casa. Está doente.
əʃtˈa ɑ̃j kˈazɐ əʃtˈa duˈε̃tə
Je doma. Je nemocná.
Pedro:
Ah, as melhoras para ela. Esta é a Maria, a minha namorada.
ɐ, ɐʒ məʎˈɔrɐʃ pˈarɐ ˈεlɐ ˈεʃtɐ ˈε ɐ mɐrˈiɐ, ɐ mˈiɲɐ nɐmɔrˈadɐ
Aha, ať se brzo uzdraví. Toto je Maria, moje přítelkyně.
Marco:
Muito gosto. Estás boa?
mˈuitu gˈoʃtu əʃtˈaʒ bˈoɐ?
Těší mě. Máš se dobře?
Maria:
Estou bem. Obrigada. De onde é que és?
əʃtˈou bɑ̃j ɔbrigˈadɐ də ˈɔ̃diˈε kiˈεʃ?
Mám se dobře. Díky. Odkud jsi?
Marco:
Sou italiano. E tu?
sˈou itɐliˈanu i tˈu?
Jsem Ital. A ty?
Maria:
Sou portuguesa.
sˈou pɔrtugˈezɐ
Jsem Portugalka.
Marco:
Então falas português com o Pedro?
ε̃tˈɑ̃u fˈalɐʃ pɔrtugˈeʃ kˈɔ̃ u pˈεdru?
Takže mluvíš s Pedrem portugalsky?
Maria:
Sim, um dia falamos português, outro dia espanhol e assim praticamos os dois.
sˈĩ, ˈum dˈiɐ fɐlˈamuʃ pɔrtugˈeʃ, ˈotru dˈiɐ əʃpɐɲˈɔl i ɐsˈĩ prɐtikˈamuzuʒ dˈoiʃ
Ano, jeden den mluvíme portugalsky a jeden den španělsky a tak se cvičíme oba.
Marco:
Ah, boa ideia! Gostas de espanhol?
ɐ, bˈoɐ idˈɐjɐ! gˈɔʃtɐʒ də əʃpɐɲˈɔl?
Aha, dobrý nápad! Máš ráda španělštinu?
Maria:
Sim, gosto, mas ainda não falo muito bem.
sˈĩ, gˈoʃtu, mɐzˈajndɐ nˈɑ̃u fˈalu mˈuitu bɑ̃j
Ano, mám, ale ještě nemluvím španělsky moc dobře.

Trabalhas ou estudas?

Marco:
Trabalhas ou estudas?
trɐbˈaʎɐzˈou əʃtˈudɐʃ?
Pracuješ nebo studuješ?
Maria:
Trabalho num hospital aqui em Lisboa.
trɐbˈaʎu nˈum uʃpitˈal ɐkˈi ɑ̃j liʒbˈoɐ
Pracuji v jedné nemocnici tady v Lisabonu.
Marco:
És médica?
ˈεʒ mˈεdikɐ?
Jsi lékařka?
Maria:
Não, sou enfermeira. E tu? Onde trabalhas?
nˈɑ̃u, sˈou ε̃fərmˈɐjrɐ i tˈu? ˈɔ̃də trɐbˈaʎɐʃ?
Ne, jsem zdravotní sestra. A ty? Kde pracuješ?
Marco:
Eu trabalho numa empresa multinacional em Roma.
ˈeu trɐbˈaʎu nˈumɐ ε̃prˈezɐ multinɐsiunˈal ɑ̃j ʀˈɔmɐ
Já pracuji v jedné mezinárodní firmě v Římě.
Maria:
És informático?
ˈεzĩfɔrmˈatiku?
Jsi informatik?
Marco:
Sim, sou programador.
sˈĩ, sˈou prugrɐmɐdˈor
Jo, jsem programátor.
Maria:
Onde é que moras, Marco?
ˈɔ̃diˈε kə mˈorɐʃ, mˈarku?
Kde bydlíš, Marco?
Marco:
Moro na residência de estudantes no centro, perto da universidade. E vocês? Onde é que moram?
mˈoru nɐ ʀəzidˈε̃sja də əʃtudˈɑ̃təʒ nu sˈε̃tru, pˈεrtu dɐ univərsidˈadə i vusˈeʃ? ˈɔ̃diˈε kə mˈɔrɑ̃u?
Bydlím na studentských kolejích v centru, blízko univerzity. A vy? Kde bydlíte?
Maria:
Moramos numa casa perto da praia.
mɔrˈamuʒ nˈumɐ kˈazɐ pˈεrtu dɐ prˈajɐ
Bydlíme v jednom domu blízko pláže.
Marco:
Ai sim? Que fixe!
ˈaj sˈĩ? kə fˈiʃə!
Fakt? Super!

Zájmeno que znamená jaký, který nebo jak, záleží na kontextu. Často se používá ve zvolacích větách. Vazba Que fixe! znamená doslova Jak super! Jak skvělé!

Este é ...

Marco:
Este é o Luca, o meu irmão. Fala português muito bem.
ˈeʃtə ˈε u lˈukɐ, u mˈeu irmˈɑ̃u fˈalɐ pɔrtugˈeʒ mˈuitu bɑ̃j
Toto je Luca, můj bratr. Mluví moc dobře portugalsky.
Maria:
Olá Luca! Muito prazer. Falas português?
ɔlˈa lˈukɐ! mˈuitu prɐzˈer fˈalɐʃ pɔrtugˈeʃ?
Ahoj Luco! Těší mě. Mluvíš portugalsky?
Luca:
Sim, falo português. E tu? Que línguas falas?
sˈĩ, fˈalu pɔrtugˈeʃ i tˈu? kə lˈĩgwaʃ fˈalɐʃ?
Ano, mluvím portugalsky. A ty? Kterými jazyky mluvíš?
Maria:
Eu falo inglês, espanhol, um pouco italiano e português, claro.
ˈeu fˈalu ĩglˈeʃ, əʃpɐɲˈɔl, ˈum pˈoku itɐliˈanu i pɔrtugˈeʃ, klˈaru
Mluvím anglicky, španělsky, trochu italsky a portugalsky, samozřejmě.
Luca:
Falas quatro línguas! Gostas de estudar línguas?
fˈalɐʃ kuˈatru lˈĩgwaʃ! gˈɔʃtɐʒ də əʃtudˈar lˈĩgwaʃ?
Mluvíš čtyřmi jazyky. Učíš se ráda jazyky?
Maria:
Gosto, sim.
gˈoʃtu, sˈĩ
Ano, ráda.

Najděte v textu: (1) všechna povolání, (2) tvary slovesa falar.