Marco:
Estou, sim!
əʃtˈou, sˈĩ!
Ano, prosím?
mãe:
Olá Marco, como estás?
ɔlˈa mˈarku, kˈomu əʃtˈaʃ?
Ahoj Marco, jak se máš?
Marco:
Olá mãe! Estou bem, obrigado. E tu e o pai, como é que estão?
ɔlˈa mˈɑ̃j! əʃtˈou bɑ̃j, ɔbrigˈadu i tˈu i u pˈaj, kˈomu ˈε kə əʃtˈɑ̃u?
Ahoj mami! Mám se dobře, díky. A ty a táta, jak se máte?
mãe:
Estamos bem! Onde estás agora?
əʃtˈamuʒ bɑ̃j! ˈɔ̃də əʃtˈazɐgˈorɐ?
Máme se dobře. Kde jsi teď?
Marco:
Estou na universidade.
əʃtˈou nɐ univərsidˈadə
Jsem na univerzitě.
mãe:
E como são as aulas?
i kˈomu sɑ̃u ɐzˈaulɐʃ?
A jaké jsou hodiny?
Marco:
São muito divertidas.
sɑ̃u mˈuitu divərtˈidɐʃ
Jsou hodně zábavné.
mãe:
Já percebes tudo?
ʒˈa pərsˈεbəʃ tˈudu?
Už rozumíš všemu?
Marco:
Ainda não, mas já percebo mais e falo melhor.
ˈajndɐ nˈɑ̃u, mɐʃ ʒˈa pərsˈεbu mˈajzi fˈalu məʎˈɔr
Ještě ne, ale už rozumím víc a mluvím lépe.
mãe:
E além das aulas, o que é que fazes aí?
i ɐlˈɐj dɐzˈaulɐʃ, u kiˈε kə fˈazəzɐˈi?
A kromě vyučování, co tam děláš?
Marco:
De manhã, antes das aulas, costumo correr, depois tomo o pequeno-almoço num café na universidade. Depois das aulas almoço na cantina da universidade.
də mɐɲˈɑ̃, ˈɑ̃təʒ dɐzˈaulɐʃ, kuʃtˈumu kɔʀˈer, dəpˈoiʃ tˈomu u pəkenu-ɐlmˈosu nˈum kɐfˈε nɐ univərsidˈadə dəpˈoiʒ dɐzˈaulɐzɐlmˈosu nɐ kɑ̃tˈinɐ dɐ univərsidˈadə
Ráno, před školou, běhám, potom si dám snídani v kavárně na univerzitě. Po škole obědvám v univerzitní kantýně.
mãe:
E à tarde?
i ˈa tˈardə?
A odpoledne?
Marco:
À tarde, quando está bom tempo, jogo vólei com os meus amigos. Apanhamos sol, conversamos e às vezes, bebemos uma cerveja ou abrimos uma garrafa de vinho na praia ou comemos alguma coisa num bar na praia.
ˈa tˈardə, kuˈɑ̃du əʃtˈa bˈɔm tˈε̃pu, ʒˈogu vˈɔlɐj kˈɔ̃ uʒ mˈeuzɐmˈiguʃ ɐpɐɲˈamuʃ sˈɔl, kɔ̃vərsˈamuzi nˈɔvə vˈezəʃ, bəbˈεmuzˈumɐ sərvˈɐʒɐ ˈou ɐbrˈimuzˈumɐ gɐʀˈafɐ də vˈiɲu nɐ prˈajɐ ˈou kumˈεmuzɐlgˈumɐ kˈoizɐ nˈum bˈar nɐ prˈajɐ
Odpoledne, když je hezké počasí, hraju volejbal s mými kamarády. Opalujeme se, povídáme si a občas pijeme pivo nebo otevřeme láhev vína na pláži nebo sníme něco v plážovém baru.
mãe:
Ah, boa vida! E o que é que costumas fazer à noite?
ɐ, bˈoɐ vˈidɐ! i u kiˈε kə kuʃtˈumɐʃ fɐzˈer ˈa nˈoitə?
Á, to je život! A co děláváš večer?
Marco:
Depois de voltar a casa, à noite, escrevo os TPC, toco guitarra, cozinho, e depois do jantar, fico em casa ou costumo sair.
dəpˈoiʒ də vɔltˈar ɐ kˈazɐ, ˈa nˈoitə, əʃkrˈεvu uʃ tepˈese, tˈoku gitˈaʀɐ, kuzˈiɲu, i dəpˈoiʒ du ʒɑ̃tˈar, fˈiku ɑ̃j kˈazɐ ˈou kuʃtˈumu sˈajr
Potom, co se vrátím domů, večer, píšu úkoly, hraju na kytaru, vařím a po večeři zůstanu doma nebo chodím ven.
mãe:
Aos fins de semana ficas por aí ou viajas?
ˈauʃ fˈĩʒ də səmˈanɐ fˈikɐʃ pˈor ɐˈi ˈou viˈaʒɐʃ?
O víkendech tam zůstáváš nebo cestuješ?
Marco:
Viajo com os meus amigos e visitamos alguns lugares interessantes.
viˈaʒu kˈɔ̃ uʒ mˈeuzɐmˈiguzi vizitˈamuzɐlgˈunʒ lugˈarəzĩtərəsˈɑ̃təʃ
Cestuji s mými kamarády a navštěvujeme různá zajímavá místa.
mãe:
Já conheces algum português?
ʒˈa kuɲˈεsəzɐlgˈum pɔrtugˈeʃ?
Už znáš nějakého Portugalce?
Marco:
Conheço alguns. As minhas vizinhas são portuguesas. São muito simpáticas. Às vezes jantamos fora juntos.
kuɲˈεsu ɐlgˈunʃ ɐʒ mˈiɲɐʒ vizˈiɲɐʃ sɑ̃u pɔrtugˈezɐʃ sɑ̃u mˈuitu sĩpˈatikɐʃ ˈaʒ vˈezəʃ ʒɑ̃tˈamuʃ fˈɔrɐ ʒˈuntuʃ
Nějaké znám. Moje sousedky jsou Portugalky. Jsou moc sympatické. Občas spolu večeříme venku.
mãe:
Já agora, sabes onde está o teu irmão? Não está por aí?
ʒˈa ɐgˈorɐ, sˈabəzˈɔ̃də əʃtˈa u tˈeu irmˈɑ̃u? nˈɑ̃u əʃtˈa pˈor ɐˈi?
Mimochodem, víš, kde je tvůj bratr? Není tam někde?
Marco:
Não sei, mas acho que está no ginásio agora.
nˈɑ̃u sˈɐj, mɐzˈaʃu kə əʃtˈa nu ʒinˈazju ɐgˈorɐ
Nevím, ale myslím, že je teď v posilovně.
mãe:
Ah, está bem. Estou com saudades vossas!
ɐ, əʃtˈa bɑ̃j əʃtˈou kˈɔ̃ saudˈadəʒ vˈɔsɐʃ!
Aha, dobře. Je mi po vás smutno!
Najděte v textu: (1) slovesa v první osobě jednotného čísla, (2) slovesa v první osobě množného čísla.
Příslovce