Výslovnost

1Výslovnost
2Portugalská abeceda Výslovnost portugalské abecedy Abecedu portugalského jazyka tvoří 26 písmen.
a ˈa h agˈa o ˈo v vˈe
b bˈe i i p pˈe w dˈabliu
c sˈe j ʒˈota q kˈe x ʃˈiʃ
d dˈe k kˈapa r ˈerre y ˈipsilon
e ˈe l ˈele s ˈesse z zˈe
f ˈefe m ˈeme t tˈe
g gˈe n ˈene u ˈu
Kromě těchto písmen se užívá i ç (cê com cedilha) a tyto spřežky: rr (erre duplo), ss (esse duplo), ch (cê-agá), lh (ele-agá), nh (ene-agá), gu (guê-u) a qu (quê-u).
3Samohlásky V portugalštině existují samohlásky ústní (9), samohlásky nosové (5) společně s dvojhláskami a trojhláskami, rovněž ústními i nosovými. Výslovnost portugalských samohlásek je určena tím, zda se samohláska nachází ve slabice přízvučné (sílaba tónica) nebo ve slabice nepřízvučné (sílaba átona). V prvním případě se samohlásky vždy vyslovují plně a naopak ve slabikách nepřízvučných se vyslovují oslabeně, mnohdy je jejich výslovnost redukována nebo se nerealizuje vůbec, což závisí na tempu promluvy mluvčího. Díky tomu portugalština budí dojem, že v ní převládají souhlásky.
3.1Samohlásky ústní Stejně jako v češtině existují v portugalštině samohlásky a, e, i, o, u, ale některé mají více realizací (jsou vyslovovány odlišně). Proto mluvíme v portugalštině o 9 ústních samohláskách. Realizace některých samohlásek se často liší podle toho, zda jsou v přízvučné či nepřízvučné slabice. A *v přízvučné slabice se vyslovuje jako české a casa kˈazɐ; estar əʃtˈar; nada nˈadɐ *v nepřízvučné slabice a před m, n a nh se vyslovuje jako ɐ mesa mˈezɐ; cama kˈɐmɐ; janela ʒɐnˈεlɐ E *v přízvučné slabice se vyslovuje jako otevřené ε esta ˈεʃta; mulher muʎˈεr; janela ʒɐnˈεlɐ; até ɐtˈε *nebo jako zavřené e este ˈeʃtə; viver vivˈer; inglês ĩglˈeʃ *v nepřízvučné slabice a hlavně na konci slova se vyslovuje jako redukované ə fechar fəʃˈar; este ˈeʃtə; onde ˈɔ̃də; arte ˈartə; melhor məʎˈɔr I *vyslovuje se podobně jako české i s výjimkou slabik di, ti, ni, které se na rozdíl od češtiny vyslovují tvrdě dizer dyzˈer; sentir sε̃tˈyr; menino mənˈynu O *v přízvučné slabice se vyslovuje jako otevřené ɔ melhor məʎˈɔr; pior piˈɔr; sol sˈɔl; avó ɐvˈɔ; voz vˈɔʃ *nebo jako zavřené o como kˈomu; sono sˈonu; avô ɐvˈo *v nepřízvučné slabice a na konci slova se téměř vždy čte jako české u, také v počáteční nepřízvučné slabice bocado bukˈadu; jornal ʒurnˈal; como kˈomu U *vždy se vyslovuje jako české u chuva ʃˈuvɐ; último ˈultimu
3.2Samohlásky nosové Samohlásky nosové jsou: *označené vlnovkou ~, která se v portugalštině nazývá til irmã irmˈɑ̃; lã lˈɑ̃ *takové, za nimiž následují nosové souhlásky m nebo n fim fˈĩ; lindo lˈĩdu; um ˈũ
4Souhlásky V portugalské abecedě existuje 21 souhlásek. Písmeno H není souhláska v pravém slova smyslu, neboť se nevyslovuje. Y může být jak samohláskou, tak souhláskou, záleží na původu daného slova. Stejně jako v češtině se vyslovují souhlásky b, d, f, k, l, m, n, p, t, v. K se vyskytuje jen v cizích slovech a jménech a slovech od nich odvozených. Ostatní souhlásky mají více možných realizací, což závisí na jejich pozici v rámci slova. C Nikdy se jako české „c“ nevyslovuje. *Před e a i se vyslovuje jako české „s“. cebola səbˈolɐ; cinco sˈĩku *Ve zbylých případech jako „k“. carro kˈaʀu; copo kˈɔpu V portugalštině existuje také ç (cedilha), které se vždy vyslovuje jako s. açúcar ɐsˈukɐr; maçã ɐsˈɑ̃ G Má dvojí možnou výslovnost. *Před samohláskami e a i se vyslovuje jako české „ž“. gelo ʒˈelu; giro ʒˈiru *Před samohláskami a, o, u a před souhláskami se vyslovuje jako české „g“. galo gˈalu; gosto gˈoʃtu; inglês ĩglˈeʃ *Portugalské gue a gui se vyslovuje ge a gi, zatímco gua a guo se vyslovuje podobně jako gwa a gwo, např. jako ve slově Guatemala. portuguesa portugˈezɐ; guia gˈiɐ; guardar gwɐrdˈar H Nikdy se v portugalštině nevyslovuje. hospital ɔʃpitˈal J Vyslovuje se vždy jako české „ž“. já ʒˈa; janela ʒɐnˈεlɐ; hoje ˈoʒə Q Existuje pouze ve spojení se samohláskou u. *Ve skupinách que, qui se vyslovuje jako „ke“, „ki“. aquela ɐkˈεlɐ; quinto kˈĩtu; aqui ɐkˈi *Ve skupinách qua a quo se vyslovuje jako české „kwa“ a „kwo“. quarto kwˈartu; qual kwˈal R V portugalštině existuje více možných realizací vyslovnosti r. *Na začátku slova, uprostřed slova po souhláskách l, n, s a graficky vyznačeno jako rr se vyslovuje jako vícekmitové „r“. rio ʀˈiu; carro kˈaʀu; genro ʒˈε̃ʀu; israelita iʒʀaεˈitɐ *V dalších případech se vyslovuje podobně jako české „r“. responder ʀəʃpɔ̃dˈer; caro kˈaru S *Vyslovuje se stejně jako české „s“ na začátku slova, po jiné souhlásce a psané jako spřežka ss. sede sˈedə; posso ˈɔsu *Jako české „z“ se vyslovuje mezi dvěma samohláskami. casa kˈazɐ; mesa mˈezɐ *Jako české „š“ se vyslovuje na konci slova a před neznělou souhláskou (f, /c/, p, /s/, t). gesto ʒˈεʃtu; mês mˈeʃ *Jako české „ž“ se vyslovuje před znělými souhláskami (b, d, g, l, m, n, r, v). Lisboa liʒbˈoɐ; desde dˈeʒdə; eslovaco əʒlovˈaku X *Ve většině případů se vyslovuje jako české „š“. xadrez ʃɐdrˈeʃ; lixo lˈiʃu *Také se vyslovuje jako české „z“. exercício izərsˈisiu *Před znělou souhláskou v předponě ex se vyslovuje jako „Z“. ex-marido ɐjʒmɐrˈidu; ex-mulher ɐjʒmuʎˈεr *Jako „ks“ se vyslovuje u slov cizího původu. táxi tˈaksi; tóxico tˈɔksiku *U některých latinských slov se čte také jako české „s“. máximo mˈasimu; próximo prˈɔsimu Z *Na začátku a uvnitř slova se vyslovuje jako české „z“. zero zˈεru; azul ɐzˈul; doze dˈozə *Na konci slova se vyslovuje jako české „š“. vez vˈeʃ; dez dˈεʃ; luz lˈuʃ
4.1Spřežky CH Česká hláska „ch“ v portugalštině neexistuje, jde o spřežku písmen c a h, jež je v portugalštině řazena pod písmeno c a vždy se čte jako české „š“. chá ʃˈa; chave ʃˈavə; chamar ʃɐmˈar LH Tato spřežka se vyslovuje podobně jako v češtině měkké l typické pro východoslovanské jazyky. velho vˈεʎu; mulher muʎˈεr NH Vyslovuje se jako ň. vinho vˈiɲu; linha lˈiɲɐ
5Přízvuk Slova zakončená na a, as, am, e, es, em, ens, o, os mají přízvuk na předposlední slabice. casa; casas; falam; contente; contentes; jovem; jovens; amigo; amigos Slova zakončená na i, is, u, us, im, um, uns, om, ons, r, l, z mají přízvuk na poslední slabice. aqui; Paris; menu; Jesus; pudim; algum; alguns; batom; batons; falar; animal; rapaz Pokud je přízvuk na jiné slabice, je graficky značen. gramática; médico; útil; próximo; simpático Jednoslabičná slova jsou v portugalštině buď přízvučná (lá, mês, sé) nebo nepřízvučná, a to jsou zejména členy (o, a, os, as, um), zájmena osobní (o, a, os, as, lhe, lhes, me, se, nos, vos), zájmeno vztažné (que), spojky (e, mas, nem) a některé předložky (a, com, de, em, por).
6Samohlásková znaménka â, ê, ô *znaménko složené (acento circunflexo) označuje přízvučnost slabiky você; português; pulôver; residência *nebo odlišuje graficky jednoslabičná slova přízvučná či nepřízvučná, která se stejně píší por – pôr *Všimněte si rozdílu ve výslovnosti těchto dvou slov. avó – avô á, é, í, ó, ú *znaménko ostré (acento agudo) označuje přízvučnost. simpático; língua; intérprete; telemóvel à *- znaménko tupé (acento grave) se používá pouze u samohlásky a, u které označuje její otevřenost. Vzniká spojením předložky a a určitého členu v ženském rodu. à escola; às aulas ã, õ *vlnovka (til) označuje nosovou realizaci daných samohlásek. mãe; pão; põe; então; amanhã; cão
7Dvojhlásky „ditongos“ Portugalština má velké množství dvojhlásek, ústních a nosových. O dvojhlásce (diftongu) mluvíme tehdy, když jde o spojení dvou samohlásek, kdy jedna z nich je vyslovována plnohodnotně a druhá jako polosamohláska (i a nepřízvučné e se pak vyslovuje jako „j“, u a nepřízvučné o jako „w“ („u“). Vyslovují se tedy jako jedna slabika.
7.1Dvojhlásky ústní „ditongos orais“ V portugalštině máme tyto ústní dvojhlásky:
ai aj ao au
au au ei ej
éi εj eu eu / εu
éu εu iu iu
oi oj / ɔj ói ɔj
ou ou ua uɐ
ui uj uo uo
meu mˈeu; pai pˈaj; mau mˈau
8Trojhlásky „tritongos“ Trojhláska je takové seskupení hlásek, při kterém se v jedné slabice realizuje jedna plnohodnotná samohláska mezi jednou polosamohláskou a jednou polosouhláskou. Stejně jako v případě samohlásek a dvojhlásek rozlišujeme trojhlásky ústní a nosové.
8.1Trojhlásky ústní „tritongos orais“ Nejčastější ústní trojhlásky jsou: -uai; -uei; -uiu; -iai; -iei
8.2Trojhlásky nosové „tritongos nasais“ Nejčastější nosové trojhlásky jsou: -uão; -ião; -uõe