Gramática

Sloveso estar
ESTAR (být)
eu estou nós estamos
tu estás vós estais
ele/ela eles/elas
você está vocês estão
o/a senhor/a os/as senhores/as
Sloveso estar se používá: *k popisu přechodných stavů Como estás?Jak se máš? Estou cansado e um pouco doente.Jsem unavený a trochu nemocný. Está contente.Je spokojená. Estão tristes.Jsou smutní. *k určení přechodné polohy Está em casa.Je doma. Está em Portugal.Je v Portugalsku. Všimněte si, že ve spojení být doma se nepoužívá člen, a to proto, že nejde o konkrétní dům, ale o příslovce doma. Nezapomeňte, že sloveso ser se také používá k určení polohy, ale k určení trvalé polohy, tedy např. města. O Porto é em Portugal.Porto je v Portugalsku. Barcelona é em Espanha.Barcelona je ve Španělsku. Viz Sloveso ser v lekci 1.
Přítomný čas sloves 1. třídy Pravidelná slovesa v portugalštině dělíme do tří tříd podle zakončení slovesa v infinitivu. Mohou končit na ar - slovesa 1. třídy, na er - slovesa 2. třídy nebo ir - slovesa 3. třídy. V této lekci jsme narazili na slovesa 1. třídy a ta se časují takto:
FALAR (mluvit)
eu falo nós falamos
tu falas vós falais
ele/ela eles/elas
você fala vocês falam
o/a senhor/a os/as senhores/as
Při časování sloves v přítomném čase postupujeme vždy následovně: nejprve odtrhneme koncovku -ar od infinitivu, a poté ke slovesnému kmenu fal přidáme příslušnou koncovku. Que línguas falas?Jakými jazyky mluvíš? Falo inglês e francês.Mluvím anglicky a francouzsky. Onde (é que) moras?Kde bydlíš? Onde (é que) vocês trabalham?Kde pracujete?
Slovní spojení é que Toto spojení se používá v tázacích větách a stojí vždy za tázacím příslovcem nebo zájmenem. Můžeme toto spojení ale úplně vynechat. Onde é que moras?Kdepak bydlíš? Como é que te chamas?Jakpak se jmenuješ? De onde é que és?Odkudpak jsi?
Sloveso gostar Sloveso gostar znamená mít rád, rád něco dělat nebo líbit se. Pojí se vždy s předložkou de. Časuje se pravidelně jako ostatní slovesa 1. třídy. De que gostas?Co máš rád? Gosto de estudar português.Rád studuji portugalštinu. Gostam muito de espanhol.Mají moc rádi španělštinu. Gosta mais de italiano.Má raději italštinu. Všimněte si vazby gostar mais - mít raději, doslova mít rád víc.
Základní číslovky 0-10
0 zero
1 um/uma 6 seis
2 dois/duas 7 sete
3 três 8 oito
4 quatro 9 nove
5 cinco 10 dez
Číslovka um má ženský rod uma. um diajeden den uma tardejedno odpoledne Číslovka dois má ženský rod duas. dois livrosdvě knihy duas meninasdvě dívky Spojení os dois znamená oba dva a as duas obě dvě. os dois estudantesoba dva studenti as duas meninasobě dvě dívky Totéž platí i pro další číslovky, takže os três znamená všichni tři a as três pak všechny tři a stejně tak os quatro a další. As três estudam em Portugal.Všechny tři studují v Portugalsku.
Přivlastňovací zájmena
jednotné číslo množné číslo
mužský rod ženský rod mužský rod ženský rod
eu meu minha meus minhas
tu teu tua teus tuas
ele/ela/você seu sua seus suas
o/a senhor/a
nós nosso nossa nossos nossas
vós vosso vossa vossos vossas
vocês
eles/elas seu sua seus suas
os/as senhores/as
Zájmena přivlastňovací se shodují s přivlastňovaným podstatným jménem v rodě a čísle. Pozor, je to tedy jinak než v češtině. Pokud je přivlastňované podstatné jméno v množném čísle, přidá se k přivlastňovacímu zájmenu koncovka s. Používají se většinou se členem určitým. o meu amigomůj kamarád os meus amigosmí kamarádi a tua amigatvoje kamarádka as tuas amigastvoje kamarádky a nossa amiganaše kamarádka as nossas amigasnaše kamarádky o vosso amigováš kamarád os vossos amigosvaši kamarádi Přivlastňovací zájmeno seu a sua může znamenat jeho, její, jejich nebo i váš - vykání jedné i více osobám. o seu livrojeho/její/vaše/jejich kniha a sua línguajeho/její/váš/jejich jazyk os seus livrosjeho/její/vaše/jejich knihy as suas casasjeho/její/vaše/jejich domy Jelikož tvary přivlastňovacích zájmen seu, sua odpovídají v portugalštině 3. osobě jednotného i množného čísla, jak u oslovení (você), tak i při vykání (o senhor, a senhora, os senhores, as senhoras), při překladu ve významu jeho a její se dává přednost tvarům s předložkou de (dele, dela, deles, delas):
de + ele, ela, eles, elas
de + ele(s) dele(s)
de + ela(s) dela(s)
É o livro dela.Je to její kniha. É o livro dele.Je to jeho kniha. É a casa delas.Je to jejich dům. É a casa deles.Je to jejich dům.
Ukazovací zájmena este, esta
jednotné číslo množné číslo
este tento estes tito
esta tato estas tyto
Ukazovací zájmena se shodují v rodě a čísle s podstatným jménem. Este é o Carlos e esta é a minha amiga Clara.Toto je Carlos a toto je moje kamarádka Clara. Este homem é espanhol.Tento muž je Španěl. Estes são os meus amigos.Toto jsou moji kamarádi. Estas são as minhas estudantes.Toto jsou moje studentky.
Stahování členu s předložkami Člen určitý se v portugalštině povinně stahuje s předložkami a, em, de a por, a tvoří tak zvláštní tvary. Z doposud uvedených předložek můžeme zmínit tyto:
de em
de + o(s) = do(s) em + o(s) = no(s)
de + a(s) = da(s) em + a(s) = na(s)
Ele é do Porto.On je z Porta. Eles são da Alemanha.Oni jsou z Německa. Está na universidade.Je na univerzitě. Estou no trabalho.Jsem v práci. Také člen neurčitý se stahuje s předložkami de a em, ale na rozdíl od určitého členu je stahování nepovinné, nicméně Portugalci používají více stažené tvary.
de em
de + um/uns = dum/duns em + um/uns = num/nuns
de + uma(s) = duma(s) em + uma(s) = numa(s)
Trabalha num hospital em Lisboa.Pracuje v jedné nemocnici v Lisabonu. Trabalha em um hospital em Lisboa.Pracuje v jedné nemocnici v Lisabonu. Mora perto duma praia.Bydlí blízko jedné pláže. Mora perto de uma praia.Bydlí blízko jedné pláže.