krk
Hals m , (hrdlo) Kehle f
Bolí mě v krku.
Ich habe Halsschmerzen.
ɪç ˈhaːbə ˈhalsʃmεrtsn
Bolí mě za krkem.
Ich habe einen steifen Hals.
Zapni se až ke krku.
Knöpfe dich bis oben zu.
Natahoval krk, aby...
Er reckte den Hals, um... zu...
eːɐ ˈrεktə deːn halsˌ ʊm... tsuː
Riskoval jsem (svůj) krk kvůli...
Ich riskierte Kopf und Kragen für...
Padla mi kolem krku.
Sie fiel mir um den Hals.
Jdou si po krku. (vzájemně)
Die gehen sich gegenseitig an die Kehle.
diː ˈgeːən zɪç ˈgeːgnzaitɪç an diː ˈkeːlə
Tady jde o krk.
Es geht hier um Kopf und Kragen.
Je až po krk v dluzích.
Er steckt bis an den/zum Hals in Schulden.
eːɐ ʃtεkt bɪs an deːn/tsʊm hals ɪn ˈʃʊldn
Mám toho (až) po krk.
Ich hab es satt.
Ať už to máme z krku. (práci ap.)
Bringen wir es hinter uns.
Jsem rád, že už to mám z krku. (povinnost ap.)
Ich bin froh, dass ich es los bin.
ɪç bɪn froːˌ das ɪç εs loːs bɪn
Na to dám krk.
Ich kann darauf schwören.
Hodili mi na krk... (starosti ap.)
Sie haben mir... aufgehalst.
ziː ˈhaːbn miːɐ... ˈaufgəhalst
Mám knedlík v krku. (nervozitou)
Ich habe einen Kloß im Hals.
Mám padesátku na krku. (věk)
Ich gehe auf die fünfzig zu.
Má nůž na krku.
Ihm sitzt das Messer an der Kehle.