svědčit

1(nasvědčovat) zeugen von etw., bezeugen etw. Akk

Odmítl svědčit ze strachu...
Er verweigerte die Aussage aus Angst...
eːɐ fεɐˈvaigεɐtə diː ˈauszaːgə aus aŋst
O čem to svědčí?
Wovon zeugt das?
voˈfɔn tsɔykt das?
Všechno svědčí pro to, že...
Alles spricht dafür, dass...
ˈaləs ʃprɪçt daˈfyːɐˌ das
To jen svědčí o jeho lakotě.
Das zeugt eben von seinem Geiz.
das tsɔykt ˈeːbn fɔn ˈzainəm ˈgaits

2(prospívat) guttun

Alkohol mi nesvědčí.
Alkohol tut mir nicht gut.
ˈalkohoːl tuːt miːɐ nɪçt guːt
Školka mu rozhodně svědčí.
Der Kindergarten tut ihm auf jeden Fall gut.
deːɐ ˈkɪndɐgartn tuːt iːm auf ˈjeːdn fal guːt
Čerstvý vzduch vám bude svědčit.
Frische Luft wird euch guttun.
ˈfrɪʃə lʊft vɪrt ɔyç ˈguːttuːn