moc1
muito, (příliš) demais
Moc se mi to líbilo.
Gostei muito.
guʃtˈɐj mˈuitu
Moc mi na ní záleží.
É muito importante para mim.
ˈε mˈuitu ĩpɔrtˈɑ̃tə pˈarɐ mˈĩ
To by moc pomohlo.
Isso ajudaria muito.
isu ɐʒudɐrˈiɐ mˈuitu
Vyhrála moc peněz.
Ganhou muito dinheiro.
gɐɲˈo mˈuitu diɲˈɐjru
Bylo tam moc lidí.
Havia lá muita gente.
ɐvˈiɐ lˈa mˈuitɐ ʒˈε̃tə
Je až moc opatrný.
É demasiado cauteloso.
ˈε dəmɐziˈadu kautəlˈozu
Moc toho nenamluví.
Não fala muito.
nˈɑ̃ fˈalɐ mˈuitu
Moc se ptáš.
Perguntas demasiado.
pərgˈuntɐʃ dəmɐziˈadu
Moc ne. (ani ne)
Nem por isso.
nɑ̃ pˈor ˈisu
Co ukradli? – Nic moc. (důležitého)
O que foi roubado? – Nada de especial.
u kə fˈoi ʀobˈadu? - nˈadɐ də əʃpəsiˈal
Nebylo to nic moc. (kvalita ap.)
Não era nada especial.
nˈɑ̃ ˈεrɐ nˈadɐ əʃpəsiˈal