svědčit
1(nasvědčovat) o čem testemunhar, (dokazovat) provar, (naznačovat) indicar
Odmítl svědčit ze strachu...
Recusou-se a depor por medo de...
ʀəkuzˈosə ɐ dəpˈor pˈor mˈεdu də
O čem to svědčí?
O que isso indica?
u kə ˈisu ĩdˈikɐ?
Všechno svědčí pro to, že...
Tudo indica que...
tˈudu ĩdˈikɐ kə
To jen svědčí o jeho lakotě.
Isso demonstra a avareza dele.
isu dəmˈɔ̃ʃtrɐ ɐ ɐvɐrˈezɐ dˈelə
2(prospívat) fazer bem
Alkohol mi nesvědčí.
O álcool não me faz bem.
u ˈalkuɔl nˈɑ̃ mə fˈaʃ bɑ̃
Školka mu rozhodně svědčí.
O infantário faz-lhe muito bem.
u ĩfɑ̃tˈarju fˈaʃʎə mˈuitu bɑ̃
Čerstvý vzduch vám bude svědčit.
O ar fresco vai-lhe fazer bem.
u ˈar frˈɐʃku vˈajʎə fɐzˈer bɑ̃