důvod

повод m, (příčina) причина f, обстоятельство n

Z jakého důvodu?
По какой причине?, По какому поводу?
p kkoj pričině?ˌ p kkomu povədu?
Není důvod se obávat.
Нет причины/поводу беспокоиться.
nět pričinə/povədu bispkojic
Jaký jste k tomu měl důvod?
По какой причине вы это сделали?
p kkoj pričině vy etə zděləľi?
Musíte k tomu mít dobrý důvod.
У вас должна быть для этого веская причина.
u vas dlžna byť dľ etəvə věskəj pričin
Odstoupil ze zdravotních důvodů.
Он уволился по состоянию здоровья.
on uvoľils p sstjaňiju zdrovj
Udělal to zcela bez důvodu.
Он сделал это совсем без причины.
on zděləl etə sfsem běs pričinə
z důvodu čeho
по причине, в силу чего
p pričiněˌ f silu