míra

мера f, размер m, (úroveň) степень f

Jaké máš míry?
Какие твои параметры?
kkije tvi pramětrə?
Je to ušité na míru.
Это сшитое по мерке.
etə ššytəje p měrke
Pokusím se to uvést na pravou míru.
Я попробую это показать в настоящем свете.
j pprobuju etə pkzať v nstjaššem světě
Její odpověď mě trochu vyvedla z míry.
Её ответ вывел меня немножко из себя.
jijo tvět vyvěl miňa ňimnožkə is sibja
Nenechte se tím vyvést z míry.
Не позволяйте (этому) вывести вас из себя.
ně pzvľjajtě (etəmu) vyvěsťi vas is sibja
Musíš znát míru. (kdy přestat)
Ты должен знать меру.
ty dolžən znať měru
Všeho s mírou.
Всего в меру., Всё хорошо в меру.
fsivo v měruˌ fsjo chršo v měru
Do jisté míry máte pravdu.
В какой-то мере вы правы.
f kkoj-tə měre vy pravə
do jisté/určité míry
в какой-то/определённой мере, до некоторой/известной степени
f kkoj-tə/priďiľonəj měreˌ d někətərəj/izvěsnəj stěpěňi
do velké/značné míry
в значительной мере/степени
v znčitěľnəj měre/stěpěňi
na nejvyšší míru
в высшей степени, до крайности
v vyššəj stěpěňiˌ d krajnəsťi
stejnou měrou, ve stejné míře
в одинаковой мере
vďinakəvəj měre
do takové míry, že...
в такой мере, что...
f tkoj měreˌ što
nalít dobrou/správnou míru (piva ap.)
дать полную меру
dať polnuju měru