odmítnout

отказаться, (funkci ap.) отречься от чего, отвергнуть что

Odmítli naši pomoc.
Они отказались от нашей помощи.
ňi tkzaľisˈ d našəj poməšši
Odmítl naše pozvání.
Он отказался от нашего приглашения.
on tkzals d našəvə priglšeňij
Odmítla se k tomu vyjádřit.
Она отказалась выразить своё мнение об этом.
na tkzaləsˈ vyrəziť svjo mněňije betəm
To neodmítnu.
Я не откажусь.
j ně tkžusˈ
To odmítám!
Это (я) отвергаю.
etə (j) tvirgaju
Odmítlo ho několik dívek.
Несколько девушек дали ему от ворот поворот.
něskəľkə děvušək daľi jimu d vrot pvrot
Odmítli odpovědnost za...
Они отказались от ответственности за...
ňi tkzaľisˈ dtvěctvěnəsťi z