čas
tid m/f , (gramatický) tempus n
Máš chvilku čas(u)?
Har du litt tid?
ˈhɑːr ˈdʉː ˈlitː ˈtiːd?
Budeš mít dnes večer čas?
Har du fri i kveld?
ˈhɑːr ˈdʉː ˈfriː ˈiː ˈkvel?
Nemám čas.
Jeg har ikke tid.
ˈjæi ˈhɑːr ˈikːe ˈtiːd
Mohl bych si na vás najít čas zítra.
Jeg kan finne tid til dere i morgen.
ˈjæi ˈkɑn ˈfinːe ˈtiːd ˈtil ˈdeːre ˈiː ˈmoːɳ
Najdi si čas a přečti si to.
Finn tid til å lese det.
ˈfin ˈtiːd ˈtil ˈo ˈleːse ˈdeː
Neztrácej čas.
Ikke kast bort tid.
ˈikːe ˈkɑst ˈbuʈ ˈtiːd
Před (nějakým) časem jsem ho potkal.
Jeg har truffet ham for noen tid siden.
ˈjæi ˈhɑːr ˈtrʉfːet ˈhɑm ˈfor ˈnuːən ˈtiːd ˈsiːdən
Není času nazbyt.
Det er ingen tid å miste.
ˈdeː ˈæːr ˈiŋən ˈtiːd ˈo ˈmiste
Je nejvyšší čas.
Nå er det på høy tid.
ˈnoː ˈæːr ˈdeː ˈpoː ˈhøʏ ˈtiːd
Je na čase, abys začal...
Det er på tide at du starter...
ˈdeː ˈæːr ˈpoː ˈtiːde ˈɑt ˈdʉː ˈstɑʈər
Čas vypršel.
Tiden er ute.
ˈtiːdən ˈæːr ˈʉːte
Už nemáme čas.
Vi har ikke tid lenger.
ˈviː ˈhɑːr ˈikːe ˈtiːd ˈleŋər
Všechno má/chce svůj čas.
Alt har sin tid.
ˈɑlt ˈhɑːr ˈsin ˈtiːd
To má čas.
Det kan vente.
ˈdeː ˈkɑn ˈvente
Čas jsou peníze.
Tid er penger.
ˈtiːd ˈæːr ˈpeŋər
Dává si na čas. (má zpoždění)
Han har en god tid.
ˈhɑn ˈhɑːr ˈeːn ˈguː ˈtiːd
Schovej si to na horší časy.
Lagre det for dårligere tider.
ˈlɑːgre ˈdeː ˈfor ˈdoːɭiere ˈtiːdər
čas odjezdu/odletu
avgangstid m/f
ˈɑːvgɑŋkstiːd
čas příjezdu/příletu
ankomsttid m/f
ˈɑŋkomstːiːd
ve svém volném čase
i sin fritid
ˈiː ˈsin ˈfriːtiːd
čas od času
fra tid til annen
ˈfrɑː ˈtiːd ˈtil ˈɑːnːən
v minulém/přítomném/budoucím čase
i fortida/nåtida/framtida
ˈiː ˈfoʈiːdɑ/ˈnoːtiːdɑ/ˈfrɑmtiːdɑ